V nejbližší budoucnosti ve Státním kardiologickém ústavu v rámci probíhajícího výzkumu transplantují do srdcí devatenácti dobrovolníků po infarktu kmenové buňky. Ještě nelze předvídat, kdy se stane rutinní záležitostí zásah na podporu regenerace odumřelých oblastí. Trasplantace kmenových buněk se provádí několik dní po tradičním roztažení žil katetrem.

Ve Státním kardiologickém ústavu SKÚ v blízké budoucnosti provedou transplantaci u devatenácti pacientů, na tolik ošetření jsou postačující peníze, které výzkumný tým ústavu vyhrál v konkurzu v Maďarsku a v Americe. Podle dosavadních zkušeností vědců a zkoušek na zvířatech se provedenou terapii s kmenovými buňkami dá odumřelá srdeční oblast oživit. Ale tento zákrok se nedá aplikovat u všech nemocných. V případě, že u pacienta s infarktem se po čtyřech až šesti hodinách po uzavření věnčitých tepen provede roztažení cév katetrem, má dobrou šanci na to, že mu odumře pouze malý kousek srdečního svalu. Věnčité tepny odpovídají za zásobení srdce krví. V případě, že se dostane krevní sraženina do cév, za místem uzavření se srdeční oblasti nedostane kyslíku a odumře. Důležitost faktoru času dobře ukazuje, že čím později je provedeno u pacienta roztažení cév o to větší část srdce mu odumře, tím se zvyšuje riziko pozdější srdeční nedostatečnosti. Kdy se stane zákrok rutinním?

Nedá se předvídat, kdy se terapie postavená na transplantaci kmenových buněk stane rutinním zákrokem. Rozšíření metody, která stojí půl miliónu forintů může hodně ovlivnit, jestli ji bude podporovat Státní zdravotní pokladna. Pokud ne, tak SKÚ musí cenu zákroku zabezpečit, to však ústav považuje za nepředstavitelné, aby od pacientů žádal peníze. Teď je deset zákroků bez úhrady, jejich financování probíhá z částek vyhraných v konkursu. Staré infarkty „Transplantaci kmenových buněk se vyplatí provést u takových pacientů, kteří se k nám dostali od doby uzavření do 9–12 hodin“ – vysvětloval Andréka Péter, vedoucí výzkumu v SKÚ. To, že kdo bude dalším maďarským nemocným, který se může podrobit terapii, určuje pouze to, kdy se dostaví do ústavu ze všech hledisek vyhovující pacient, který se podvolí zákroku. Minulý týden operovaná paní měla „24 hodinový infarkt“.

Také u pacientů zúčastněných na terapiích s kmenovými buňkami provedou tradiční rozšiřování cév pomoci katetru. Na vnitřní stěnu rozšířené cévy se umístí předmět podobající se kovovému sítu,tzv. stent, aby zabránil novému zúžení. Druhý zákrok, transplantace kmenových buněk se provádí několik dní poté. Terapie s kmenovými buňkami V kardiologii vedle srdeční nedostatečnosti se může používat terapie s kmenovými buňkami, ale s tímto spojené výzkumy ještě probíhají. Při léčení leukémie využívaly již kmenové buňky dříve. V jedné britské nemocnici teď probíhají výzkumy v oblasti využití kmenových buněk v oční medicíně. Pokoušejí se o obnovení oční rohovky. Buňky získané z kyčle V dospělém organizmu se nachází málo kmenových buněk, ale nejvíce se jich nachází v kostní dřeni kyčelní kosti. Odebrání 150- 200 mililitrů kostní dřeně se provádí po uspání. Z tohoto množství se vybere téměř stamiliónů buněk. Kmenové buňky se vstříknou do odumřelé části srdce přes katetr zavedený přes stehenní tepnu.

Zvláštní vlastností těchto buněk je tzv. "homing“ (trefit se domů): jsou schopny najít poškozenou tkáň. Navíc jsou schopny se proměnit na jakýkoliv typ tkáně. Když se dostanou do srdečního svalu stanou se buňkami srdečního svalu, a mohou oživit odumřelou oblast. " Neumíme vyšetřit to, jestli proměna skutečně proběhla, ale to, jestli se zlepšil stav poškozené levé komory“ ano – odpovídal na naši otázku Andréka Péter. Výzkumy spojené s touto metodou v Maďarsku probíhají skoro jeden rok. Součástí nyní zahájených humánních výzkumů, které povolila Vědecká zdravotnická rada bude i kontrolní skupina. Po provedení transplantace u dvaceti povolených nemocných, se vybere dalších dvacet pacientů v podobném stavu. Tak vědci odpovídajícím způsobem mohou vysledovat, jakým tempem se uzdravují pacienti s kmenovými buňkami ve vztahu k tradičním způsobem ošetřeným pacientů. Na Kardiologické klinice univerzity v Debrecíně se již také chystají na transplantaci kmenových buněk.