Bylo nebylo, za sedmero horami, šestero řekami, patero lesy, čtvero ohrádkami, trojemi vesničkami, dvojemi hospůdkami a jednou elektronickou pokladnou stál muž a pokládal si otázku, proč jen se za oblečení tolik platí a proč je nakupování spíše rutina, než zábava.

Sehnal si tedy pár kamarádů z vesnice a zeptal se prvého: ‘’Ty, proč tě nakupování nebaví?’'
‘'Protože je všechno tak drahé,’' zněla odpověď.
Muž se zamyslel, pokýval hlavou a položil tu samou otázku druhému příteli.
‘’No, protože je na to potřeba moc práce a času, a ten já nemám,’' zněla druhá odpověď.
Muž znovu pokýval hlavou a položil tu samou otázku třetímu příteli.
‘'No protože je to pořád to samé, přijdeš, zaplatíš a odejdeš. To už radši nebudu nakupovat vůbec,’' zněla třetí odpověď.
‘'To je ono!’' vykřikl radostně muž, ‘'Teď jsi uhodil hřebíček na hlavičku, kamaráde.’'

Muž uznal, že i první dva měli pravdu, a tak založil obchod, který je dnes známý jako second hand.
Aby uspokojil prvního přítele, ustanovil, že se na Unimodě bude nakupovat zásadně za velice dobré ceny. Nechtěl však, aby druhý kamarád žárlil, že se na něj nedostalo, a tak se rozhodl vyhovět i jemu - a dnes na Unimodě nakupujeme snadno a bez práce. Stačí pár kliknutí, a než bys řekl ‘listonoš’, máme doma balíček i s naším vysněným oblečením.
Nakonec zbyl třetí kamarád, ten, z jehož nápadu byl muž nejnadšenější.
‘'No jo, ale jak to udělat? Aby nakupování nebyla nuda a nebylo pořád stejné, to se snadno řekne, ale těžko udělá,’' rozesmutnil se muž.
Seděl dlouho předlouho se svým třetím přítelem, ale žádný dobrý nápad se nedostavoval.
Když už se smrákalo, a po třetím příteli se sháněla žena, rozhodli se odejít smutni do svých domovů. Najednou se otevřely dveře a vešla žena.
‘'Sháním se po tobě, bála jsem se,’' sdělila třetímu příteli, ‘'a nesu ti tulipány’’, dodala.
‘'Kde jsi vzala takové krásné tulipány?’' zeptal se muž.
‘'Právě se vrátila z Nizozemí,’' odpověděl třetí přítel.
‘’Ano,’' souhlasila žena, ’'a tento tucet mě stál jen pár drobných.’'
‘'Jak jsi je sehnala tak levně?’' ptal se muž.
‘'Nejdřív vůbec levné nebyly,’' odpověděla žena, ‘’ale v Nizozemí to funguje tak, že když není zájemce, cena pořád a pořád padá. No a vy si můžete říct, kolik za ně dáte. Když vyvolávač ohlásil, že stojí tři zlaté řekla jsem, že dám zlaťák a půl. A když nikdo nechtěl a cena spadla na zlaťák a půl, byly moje.’'
Muž a třetí přítel se na sebe podívali a vyměnili si překvapené úsměvy. Kdybychom byli v animovaném filmu, nad hlavami by se jim objevily rozsvícené žárovičky.
‘'To je úžasný nápad!’' vykřikl radostně muž.
‘’Ženo, ty jsi zkrátka úžasná!’' řekl třetí přítel a políbil ji.

Muž si během času poslechl ještě spousty a spousty dalších kamarádů - jeden chtěl, aby si mohl zboží na týden zarezervovat, kdyby náhodou neměl čas na nákup, ale nechtěl o zboží přijít, druhý zas, aby mohl za peníze obdržet kredit a s ním přihazovat do aukce - a muž všem vyhověl.
Dnes už je Unimoda velký obchod, ale i přesto si zakládá na tradici a poctivém přístupu. Každým dnem se zdokonaluje a ke spokojenosti zákazníků si muž se svými přáteli stále dělají starosti, aby se dostalo na všechny a aby byli všichni spokojení.

Je to konec naší pohádky? Tak to ani omylem, přátelé, tohle je teprve začátek.
www.unimoda.cz