Češi mají spoustu nálepek. Nosí ponožky v sandálech, stojí fronty na zlevněné zboží, závidí si a většina se neumí vkusně oblékat. Kritizovat ostatní je ovšem lehké. Proto se Opavia rozhodla naopak najít a ocenit to, co je na Češích jedinečné a obdivuhodné.

Je přeci fascinující, jak dokáží být Češi věrní tradičním hodnotám i značkám. Miňonky, Tatranky nebo Piškoty patří do českých domácností stejně nerozlučně jako krteček, přezůvky pro návštěvu a chlazené pivo v lednici. Opavia se rozhodla věrnost ocenit.

Příběh 3: Opavia oceňuje věrnost … rodnému městu

Mnohé příběhy věrnosti jsou pro okolí těžko pochopitelné. Proč kamarádka zůstává s manželem, který je budižkničemu? Proč si soused neustále pořizuje čivavy? Proč je někdo už přes čtvrt století věrný jednomu zaměstnavateli?

Najdou se však i lidé, kteří svoji věrnost nedokáží vysvětlit ani sami sobě. „Jsem jako bumerang. Ať dělám, co dělám, vždycky se nakonec vrátím do svého rodného města,“ popisuje Petr. Přitom už na střední škole byl na internátu desítky kilometrů od domova. „Po maturitě jsem přijel zpět a našel si tu zaměstnání. Přestože pracovní možnosti i platové podmínky jsou v zastrčeném příhraničním městě dost omezené,“ dodává. Přestřihnout pupeční šňůru, která ho s rodným krajem spojuje, se pokusil ještě několikrát. „Přestěhoval jsem se za přítelkyní do většího města, pak jsme společně bydleli pár let v Praze. Snadno jsem našel práci, která mě bavila. A díky ní jsme pak mohli vycestovat na dva roky do zahraničí“ říká Petr. Všechno bylo skvělé, cestování si užíval. „Ale stýskalo se mi čím dál víc. Ležel jsem pod palmou a představoval si smrky u nás za městem.“

Vrátili se tedy, ale kvůli práci skončili brzy opět v Praze. „Měl jsem tam všechno, práci i přátele, založili jsme rodinu. Pořád to ale nebylo ono,“ popisuje. Domov pro něj byl v severních Čechách. „A když na jsem na pražském úřadě vyplnil do kolonky bydliště svoji starou adresu, došlo mi, že se potřebuji vrátit.“ Manželka to uznala také. „Chystali jsme se s oběma dětmi na lehkou večerní procházku a já ho poprosila, aby vzal klíče od domova. Hádejte, jaké vzal…,“ vzpomíná Hanka na situaci, kdy v sedm večer bez mobilů sháněli zámečníka.

Přestěhovali se zpátky. „S prací je to tu těžké, musel jsem začít podnikat. Společenské vyžití také nic moc a zima trvá od září do května. Ale jsem doma. Konečně mě opustil pocit, že mi něco v životě chybí.“

A čemu ještě umí být Češi věrní?

Zaměstnavateli – známe lidi, kteří pracují pro tutéž firmu už 40 let

Koníčku – máte ve svém okolí někoho, kdo je od plínek věrný stejnému koníčku. My ho našli!

První lásce – ne každý by s ní chtěl prožít celý život, přesto tato věrnost většinu z nás fascinuje

 

Získejte za svůj nákup unikátní věrnostní plecháček z limitované edice Opavia!

Originální řadu plecháčků jsme připravili pro všechny své věrné zákazníky. Je dárkem, kterým bychom rádi poděkovali za vaši věrnost značce Opavia. Už od roku 1840 vám totiž Opavia pomáhá osladit si život. A budeme velice rádi, pokud jí i jejím produktům zachováte věrnost i nadále. Designový plecháček je zkrátka způsobem, kterým chceme říci: „Díky za Vaši přízeň. Vážíme si jí a uděláme vše pro to, aby přetrvala i do dalších let.“

Pro získání plecháčku se registrujte na www.tonejlepsitrva.cz