Ahojky všem babinetkám.

Chtěla bych vám všem přiblížit můj příběh.

Začalo to před dvěma týdny ve středu.

Byl to krásný slunečný den, tady u nás na horách maličko padaly z nebe krásné veliké vločky a já v se v ten den měla moc krásně.

Byl to pro mě sice jen obyčejný den, ale prostě něčím výjimečný. Čekala jsem, že se stane něco hezkého a že mně zase po dlouhé době zahřeje ten krásný pocit štěstí. A jako náhodou jsem ten den měla atletické závody v nedalekém městě kousek od nás v Jablonci. Vyjeli jsme s oddílem ve 3 hodiny autobusem z našeho městečka, abychom byli v půl čtvrté v Jablonci. Od půl páté začínaly závody, takže jsme to měli úplně akorát. Do haly, která je teda úplně nahoře na kopci, jsme dorazili kolem třičtvrtě na čtyři a hned jsme se šli převlékat a rozcvičovat se. Po rozcvičení akorát začínaly závody, takže to bylo fajn... Po dokončení 1. disciplíny, skoku o tyči jsem hned utíkala na skok daleký, který se mi teda moc nevydařil, ale alespoň jsem si ho po dlouhé době vyzkoušela..:) Pak následovala koule, kterou jsem ovšem prošvihla. To mi zase nevadilo, naopak mi to bodlo! Pak jsem se šla jen převléknout a čekala jsem na výsledky ostatních:) Těm se ovšem moc nedařilo, tak jsem je šla trošku povzbudit.

Ale když jsem vešla na dráhu, tak jsem uviděla jednoho kluka, kterého jsem znala jen z fotek z internetu. Padl mi do oka a asi i já jemu, protože pak na mě pořád koukal a já se šíleně červenala..:) Ale to já vždycky.:( Pak jsem mu večer napsala na jeho odkaz na internetu... Začali jsme si psát, ale to jsem ještě nevěděla, co mě všechno čeká. Další den jsem se dozvěděla, že jedna moje kámoška se rozešla z jedním kamarádem jménem Vítek, se kterým jsem si hodně ráda psala a byli jsme dobří kamarádi..:) Mrzelo mě, že se rozešli, ale i to k životu patří, proto hned jak jsem se to dozvěděla, tak jsem mu napsala pře ICQ. On mi všecko vysvětlil a nějak jsme se dali do řeči...tak takhle vznikl další můj problém, ale ten třetí problém nastal o týden později na dalších závodech v Jablonci.

Na nich jsem znovu házela koulí, ale tentokrát se tam objevila jedna tréninková skupina, ve které jsem měla trénovat a to skupina koulařů, kteří se přišli podívat a po tom našem házení si zatrénovat. Byl tam však jeden kluk, který ze mě absolutně nespustil oči a koukal se na mě tak dlouho, dokud jsem se něj nepodívala já. Docela mě to začalo znervózňovat, ale tím lepší jsem měla výkony v kouli... což jsem byla moc ráda. Pak když závody končily a všichni odcházeli i my byli na cestě domů, v tu chvíli když moje kamarádka volala své mamce a já na ni čekala, on za mnou přišel a nejdřív se zeptal, jestli nemám korunu a až pak z něj vypadlo, že by chtěl moje číslo na mobil.

Tak takhle vznikl další a poslední můj problém!!! A teď?? No nevím, co s tím, protože si píšu a znám všecky kluky osobně a každý z těch tří je moc fajn a teďka nevím, kterého si vybrat, každý z nich je jiný a pořád nevím. Péťa je moc fajn kluk, ale bojím se ,že spíš takový „Playboy“. Vítek je super kluk, kterej mi se vším vždycky poradí a je moc fajn a upřímném klučina a taky dokáže asi holku mít doopravdy rád, ale jěšte je tu Honza, který je vtipném a taky moc milej kluk a myslím, že s ním bych byla opravdu rád , ale bojím se toho že se zklamu:(( a to u všech tří proto bych vás všechny chtěla teď a tady oslovit jestli byste mi nemohli poradit alespoň podle vašeho názoru, protože je to pro mě veliké moc veliké rozhodnutí... prosímmm, moc vás prosím.

Děkuju moc a papa Janča

Máte podobnou nebo jinou zkušenost? Chcete se s ní podělit s ostatními? Napište nám příběh svůj nebo svých blízkých a pošlete ho do redakce na info@babinet.cz. Třeba zrovna Vy pomůžete jiné ženě v podobné situaci, kterou jste řešila nedávno sama.