Češi mají spoustu nálepek. Nosí ponožky v sandálech, stojí fronty na zlevněné zboží, závidí si a většina se neumí vkusně oblékat. Kritizovat ostatní je ovšem lehké. Proto se Opavia rozhodla naopak najít a ocenit to, co je na Češích jedinečné a obdivuhodné.

Je přeci fascinující, jak dokáží být Češi věrní tradičním hodnotám i značkám. Miňonky, Tatranky nebo Piškoty patří do českých domácností stejně nerozlučně jako krteček, přezůvky pro návštěvu a chlazené pivo v lednici. Opavia se rozhodla věrnost ocenit.

Příběh 1.: Opavia oceňuje věrnost … první lásce

Netvrdíme, že máte celý život zůstávat s týpkem, se kterým jste si v patnácti za garáží vyměnila první pusu. A možná si to nedovedete představit ani vy. Přesto na takové páry občas narazíme a chtě nechtě nám imponují. Prožít po boku jednoho muže pubertu, maturitu a ustát všechna varování psychologů o rostoucí rozvodovosti je úctyhodný výkon. Proto oceňujeme věrnost první lásce.

Petra je s Markem už osmnáct let. Přitom je ve věku, kdy mnohé ostatní ženy stále ještě hledají svého životního partnera. „Seznámili jsme se, když mi bylo sedmnáct. V té době jsem nepřemýšlela, jestli právě s tímhle klukem chci strávit další desítky let,“ přibližuje Petra. Se stejným nadhledem se na svůj život dívá dnes. „Neřeším, jestli zafungovala dobrá intuice, jestli to byla náhoda, nebo osud. Jsem ráda, že mám pěkný vztah. A to, že můj manžel byl zároveň mou první láskou, beru jako malinkou třešničku na dortu,“ říká.

Snadné to zpočátku neměli. „Rodiče nedokázali Marka dlouho přijmout. A neodpustili mi, že jsem kvůli němu vzdala myšlenky na vysokou školu,“ popisuje Petra. Ona sama by neměnila. „Jasně, že náš vztah není idylický. Marek má spousty chyb a já určitě taky. Problémy ani hádky se nám nevyhýbají a občas máme doma docela divoko. Jednou jsme měli nakročeno i k rozvodu. Jsem ale ráda, že jsme to ustáli.“

Asi většinu lidí napadne otázka, jestli Petra nelituje. Nedívá se po jiných mužích a nepřemýšlí, o co se ochudila? „Jasně, že mě to občas napadne,“ přiznává. „Ale ukažte mi naopak člověka, který nikdy s nostalgií nevzpomíná na svoji první lásku a nepřemýšlí, jaké by to bylo teď… A kolik lidí, myslíte, to jde opravdu vyzkoušet?“

A čemu ještě umí být Češi věrní?

Zaměstnavateli – známe lidi, kteří pracují pro tutéž firmu už 40 let

Koníčku – máte ve svém okolí někoho, kdo je od plínek věrný stejnému koníčku. My ho našli!

Rodnému městu – přestože neoplývá krásou ani pracovními příležitostmi, přitahuje své rodáky jako magnet zpět

Zaujal Vás příběh? Počkejte si na další, který vyjde za dva týdny!