Jednotlivé umělecké směry v průběhu času většinou reagují na předchozí generace, vůči nimž se kriticky vymezují. Aby mladý umělec pronikl nepřeberným množstvím starších a zkušenějších konkurentů, musí být vždy o krok napřed. Proto jsme svědky uměleckého vývoje, kde bravurní tahy štětcem starých mistrů nahrazují drzé umělecké výstřelky mladé generace. Leckterá umělecká díla, jejichž reprodukce se vyjímají na zdech našich bytů, mají za sebou nejen příběh svého stvořitele, ale i dobu, v níž byla vytvořena. Ta pokaždé reflektovala aktuální politickou i životní situaci.

Slavné obrazy nevznikly náhodou. Byly vždy vyústěním dlouholeté snahy autorů, aby jejich dílo bylo co nejoriginálnější. Pokaždé se snažili způsobit poprask na poli umění něčím novým. Ať už se jedná o významného umělce surrealistického směru Salvadora Dalího, který s troškou ironie rád přebíral témata svých předchůdců, nebo Pabla Picassa, jenž dokázal oblá ženská těla přetvořit do kubistických abstrakcí. Všichni tito umělci měli něco společného. Museli využívat soudobých technologií a témat k tomu, aby byl jejich hlas na poli umění dostatečně zřetelný. Proto i v dnešní době přicházejí mladí umělci s přístupy, které využívají moderní projevy této doby. Nyní však ke své tvorbě nepotřebují jen štětec, plátno a barvy, ale různé moderní technologie, které vytvářejí další a další moderní umělecké směry měnící umělecké hodnoty budoucích generací.

Pop-art – Od plechovky polévky ke světovým galeriím

Jeden z nejznámějších a nejmasovějších uměleckých směrů je bezesporu pop-art. Tento styl je ovlivněn komerčními předměty běžné denní potřeby. Inspiraci čerpá ve vizuálních projevech velkoměstské kultury. Poprvé bylo slovní spojení pop-art použito v roce 1958 kritikem umění, který jím popisoval poválečný konzumní život. Jeden z nejvýraznějších stylů 20. století je spojován s extravagantním americkým výtvarníkem se slovenskými kořeny Andy Warholem, který ve svých obrazech zhmotňoval lahve od Coca Coly nebo Campbellovy plechovky s polévkami. Ke své práci využíval i portréty známých osobností 60. let. Ať už se jednalo o Elvise Presleyho či sex symbol Marilyn Monroe. Umělecký styl pop-art zasáhl především tehdy volnomyšlenkářský New York, kde dodnes existují pověstná místa, kam se význační umělci tohoto směru chodili bavit a z průmyslových obalů běžných potravin vytvářeli umění, které je nyní zastoupeno ve všech významných sbírkách světově uznávaných galerií.

Impresionismus – Světlo jako nový pohled na svět

Za úplně prvního impresionistického malíře byl považován Édouard Manet, který svým obrazem Snídaně v trávě vyvolal mezi mladými nespokojenými studenty umění horlivé diskuse o novém malířském přístupu, který byl na svoji dobu velmi odvážný. Tehdy se psal rok 1863. Až o celých 11 let později byl tento umělecký směr nazván impresionismus. Inspirací se stal obraz od Clauda Moneta Impression, Soleil levant, který byl tehdejšími kritiky považován za nedokončený. Obrazy impresionistů se od tehdejší malířské módy odchýlily ve chvíli, kdy mladí umělci projevili zájem o každodenní výjevy prostého života a denní světlo v obraze. Díla před vznikem impresionismu bylo zvykem malovat především v interiéru a jejich výsledku předcházela dlouhodobá studie lidské anatomie. Impresionismus tak ve své době rozpoutal poprask díky své upřímnosti a uvolněnosti, která byla pro tehdejší smetánku nepřijatelná. Typická díla se vyznačují krátkými tahy štětcem nemíchanou barvou přímo z tuby, kdy je brán důraz především na celkový výsledek než na malované detaily. Díky impresionismu bylo ukončeno tradiční umění, na které navázalo umění moderní.

Rupturalismus – Technologický zlom v umění

Tento nový umělecký styl aspiruje na nový ismus 21. století. Navazuje na moderní tendence výtvarného umění, jež do své tvorby i jejího konceptu zařazují moderní technologie. Vychází z latinského pojmu ruptura, který znamená prasklina nebo zlom. Tento slovní výraz odkazuje na praskliny displejů mobilních telefonů, které se stávají inspirací k tvorbě uměleckého díla. Ideje rupturalismu se ve svém nejnovějším obrazovém triptychu dotýká i český akademický malíř Aleš Růžička, který našel ve vizuálu rozbitých displejů zalíbení a přivedly ho k tvorbě rupturalistických děl.

„V prasklinách je kus vanitas, marnosti, a tam vidím zásadní spojnici se svojí tvorbou a tématem,“ říká. Tento umělecký směr ve své podstatě může oslovit nejširší veřejnost - uživatele mobilních telefonů. Tím, že je mobil nedílnou součástí naší každodenní komunikace, každý se s tímto směrem dokáže ztotožnit. Zkušenost s rupturou svého telefonu má každý druhý. Ta se stává odrazem naší duše, našich náhod, které se díky destrukci mobilního přítele dostávají na povrch a dávají nám možnost stát se tvůrcem rupturalistického uměleckého díla.

Surrealismus – Umělecký manifest proti válce

Surrealismus je umělecký styl, který se vyvinul po 1. světové válce. Ten vytváří ve společnosti osvobození mysli s důrazem na sny, představy a pocity, které byly během válečných represí potlačovány. Rychlý rozvoj tohoto směru umožnil slavný malíř Salvador Dalí, jehož obrazy byly založeny na snové imaginaci. Během své tvorby se každý umělec pro svou inspiraci ponořoval do svého nitra, aby zaznamenal svůj stav duše. Aby došlo k narušení jejich psychické rovnováhy, leckdy k tomu používali drogy či jiné opiáty.  Ve 20. letech 20. století na ně měl svými teoriemi velký vliv neurolog a psycholog Sigmund Freud, který jim poskytl teoretický a filozofický základ k jejich duševním úvahám. Mezi nejslavnější zástupce tehdejší evropské surrealistické skupiny patřila bezesporu česká malířka Toyen, která podstatnou část svého života strávila ve Francii. Její tvorbu ovlivnil její dlouholetý přítel Jindřich Štýrský, s kterým dokonce v průběhu pobytu v Paříži vyhlásila svůj vlastní umělecký směr artificialismus, jenž udržoval snovost surrealistických děl s přesahem do abstrakce.