V roce 2015/2016 byla spotřeba palmového oleje v  Evropské unii 6,7 milionů metrických tun. Důvodem jsou nejen stále zmiňované potraviny, kosmetika a biopaliva, ale též oleochemický průmysl a krmiva. Evropa se v tomto období podílela na celosvětové spotřebě jen z 11 %. Mezi další významné spotřebitele palmového oleje patřila Indie, Indonésie, Čína a Malajsie, kde je v domácnostech a restauracích používán stejně jako u nás olej řepkový či slunečnicový.

V Evropě je spotřeba palmového oleje v potravinářském a kosmetickém průmyslu stabilní, což je dáno stravovacími a spotřebitelskými návyky, které se významně nemění, rovněž složení výrobků zůstává bez větších změn. Oblastí, v níž spotřeba palmového oleje roste, jsou biopaliva, u nichž se očekává celosvětový růst spotřeby i v dalších letech.

„V průmyslové výrobě potravin se palmový olej používá zaprvé kvůli dosažení vhodné konzistence výrobku, a zadruhé kvůli dobré tepelné stabilitě umožňující tepelnou úpravu potravin a smažení s minimalizací nežádoucích změn v oleji,“ vysvětluje doc. Ing. Jiří Brát, CSc., předseda výboru pro zdravotní a sociální politiku Potravinářské komory ČR. „Tyto vlastnosti souvisí s jeho skupenstvím. Zatímco rostlinné oleje vyrobené z olejnin pěstovaných v Evropě jsou při pokojové teplotě kapalné, oleje z tropických rostlin jsou díky vysokému obsahu nasycených mastných kyselin tuhé,“ pokračuje doc. Brát. Vysokého obsahu nasycených mastných kyselin a zvýšení obsahu pevných podílů je možné dosáhnout též dříve používanou technologií ztužování. Tyto tuky jsou ale ze zdravotního hlediska méně vhodné než palmový olej.

V posledních letech roste nejen spotřeba palmového oleje, ale spotřeba rostlinných olejů obecně. Řešení spotřeby palmového oleje pouhým nahrazováním palmového oleje jinými druhy olejů je přitom diskutabilní kvůli vysoké výtěžnosti palem olejných. „Chceme-li ušetřit tropický prales tím, že místo palmového oleje začneme používat jiný druh, musíme tento jiný olej někde vypěstovat, a tedy věnovat jeho výrobě mnohem větší plochu někde jinde – například zvětšit rozlohu našich řepkových polí mnohokrát více, než bude rozloha zachráněného pralesa v tropech. Může to být na úkor polí s pšenicí či kukuřicí, našich luk a pastvin, ale možná i na úkor některých našich chráněných území,“ říká biolog prof. RNDr. Pavel Kindlmann, DrSc. z Centra pro tropickou biologii. Jednou z nejjednodušších cest, jak mohou evropští spotřebitelé přispět ke snížení negativních dopadů palmového oleje, je výběr produktů z certifikovaného palmového oleje.

Jedním z argumentů proti palmovému oleji je vysoký obsah nasycených mastných kyselin. Měli bychom si ale uvědomit, že ty jsou hlavní složkou též v mléčném tuku, a tedy i másle. V současné době opěvovaný kokosový tuk má podíl nasycených mastných kyselin ještě vyšší, než olej palmový. „Rozhodující je vždy poměr mezi jednotlivými mastnými kyselinami. Pokud je ve složení výrobku uveden palmový olej, vůbec to automaticky neznamená špatný produkt. Pokud je použit v kombinaci s jinými oleji, je výsledný poměr mezi nasycenými a nenasycenými mastnými kyselinami příznivý,“ říká dietoložka PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D. „Nezapomínejme, že použití palmového oleje je stále menší zlo, než použití částečně ztužených tuků,“ uzavírá PhDr. Hlavatá.

Potraviny nelze dělit na zdraví prospěšné a zdraví škodlivé. Vždy záleží na celkové skladbě jídelníčku a na tom, kolik dané potraviny sníme. Jednoduchým způsobem, jak se vyhnout extrémům, je jíst pestře a přiměřeně a soustředit se na vyváženost.