Ve čtvrtek 10. března 2016 Národní technické muzeum ve spolupráci s městskou částí
Praha 7 představilo veřejnosti současný stav a plány týkající se budoucnosti Letenského kolotoče. S bohatou historií této unikátní památky evropského významu, s plánovanou rekonstrukcí stavby a jejího interiéru a aktuálním stavem veřejné sbírky seznámil během komentované prohlídky více než 700 zájemců generální ředitel Národního technického muzea Karel Ksandr, který uvedl: „Je vidět, že Letenský kolotoč, který se nachází již 122 let na stejném místě, Pražany zajímá a jsme vděčni, že sbírka na obnovu koní je úspěšná.“

„Kolotoč je neodmyslitelnou součástí Letné. Jeho záchrana byla jedním z prvních projektů, do kterých jsme se po volbách na radnici pustili. Chtěla bych poděkovat všem, kteří nám s jeho obnovou pomáhají. Semkla se tu silná komunita věrných fanoušků. Pevně věřím, že se jejich řady budou dále rozšiřovat,“ doplnila Hanka Třeštíková, radní Prahy 7.

Komentované prohlídky se zúčastnili také podporovatelé veřejné sbírky z řad známých osobností: Jan Hřebejk, Ondřej Havelka, Iva Hüttnerová a Michal Horáček, který vzpomíná na kolotoč takto: „Letenský kolotoč pro mě byl a vždycky bude tím nejkrásnějším na světě. V padesátých letech mě tam rodiče nebo prarodiče brávali snad každý týden. Dodnes si živě pamatuji, že mezi všemi těmi koňmi potaženými pravou koňskou kůží byl mým favoritem Cikán (každý kůň měl v hřívě cedulku se svým jménem), že vprostřed se otáčeli rytíři v brnění a zhlíželi se v protilehlých zrcadlech a že každou jízdu provázela hudba orchestrionu, do něhož se vkládaly různé disky s kolíčky, o něž brnkaly struny. Ten kolotoč je naprosto nezbytné zachránit - už pro potěšení, které přinese dalším generacím jezdců a rytířů.“

Letenský kolotoč je jedním z nejstarších podlahových kolotočů na světě. V Letenských sadech byl postaven v roce 1894 a až do roku 2004 sloužil k zábavě Pražanů. V kolotoči se jezdilo na 19 koních různých velikostí potažených pravou koňskou kůží bez spojů, plněných slámou, se skleněnýma očima. Původní sedla a uzdění se dochovala pouze u čtyř koní: Poly, Flora, Blesk a Šemík. Zajímavostí interiéru je sloup středové točny, který byl vyzdoben třemi rytíři v brnění z papírmaše natřenými stříbřenkou.

V roce 2004 tuto památku v kritickém stavu zakoupilo za finanční podpory Ministerstva kultury ČR Národní technické muzeum, které tehdy provedlo nejnutnější záchranné práce. Za finanční podpory ministerstva nyní proběhne oprava vlastního novorenesančního pavilonu a jeho technologického zařízení, která bude stát 4 miliony Kč.

Již více než rok se MČ Praha 7 a Národní technické muzeum snaží zajistit finanční prostředky také na obnovu interiéru kolotoče a rekonstrukci koní, aby bylo možné uvést kolotoč opět do pohybu. Ve veřejné sbírce na transparentním účtu: 1079304750207/0100 je nyní 368 340,00 Kč, tedy více než 10 % z předpokládaných nákladů, které jsou odhadnuty na 3,5 milionu Kč.  Dalšími 400 000 Kč přislíbil na opravu přispět Magistrát hl. města Prahy.

Památka, s níž si mnoho Pražanů spojuje své dětství, patří neodmyslitelně ke koloritu pražské Letné a hlavního města vůbec. Věříme, že díky široké podpoře veřejnosti se podaří v příštím roce kolotoč roztočit.