Oslík z Betléma

Ne že by mě moc bavilo,

stát jako socha v chlévě v Betlémě...

Co mám však dělat, když můj dech

hřeje to dítě na seně.

Pořád sem chodí zástupy –

a nosí dary malému.

Málokdo něco navíc přihodí

oslu a kravce v Betlému.

Prý čeká na nás jiná odměna:

a snad od toho mimina!

Chlácholí nás – když vydržíme

tu zimu, průvan, věčný stín,

pak čeká na nás velká sláva:

Prý aspoň jeden oslík, jedna kráva,

že vejdou navždy do dějin!

K čemu je vejít na obrazy,

když kopýtka mi průvan mrazí...