Během pobytu našich ratolestí ve škole nemáme možnost pohlídat jejich pitný režim. Navíc děti, obzvláště ty malé, si pochopitelně neuvědomují, jak důležitý je pravidelný přísun tekutin a co všechno si mohou jeho nedodržováním způsobit. Existuje pár rad, které by měly pomoci vašemu dítěti pravidelně pít, abyste se o něj nemuseli bát.

Většina dětí pije málo

Doporučené množství tekutin pro děti je 1,5 litru + 20 ml na každý kilogram nad 20 kg tělesné váhy. To však podle veřejně dostupných informací vypije pouze pětina dětí. Čtvrtina dětí ve věku 7 až 10 let vypije dokonce méně než litr tekutin denně. „Děti jsou při nedodržování dostatečného pitného režimu ve škole mnohem více ohroženy únavou, nepozorností, mrzutostí, bolestmi hlavy, ale i zažívacími potížemi, zácpou nebo nechutenstvím,“ popisuje příznaky nedostatečného pitného režimu pediatr MUDr. Martin Gregora. Pokud je nedodržování pitného režimu dlouhodobější, dítě může začít dokonce trpět závratěmi či vyčerpáním organismu. Naopak, pokud tekutiny pravidelně doplňuje, některé vědecké studie dokazují, že se takové dítě méně stresuje a má lepší krátkodobou paměť.

Aby je pití bavilo

Jako základ pitného režimu školáků je nejčastěji doporučována voda, minerálky s nízkým obsahem minerálních látek, 100% ovocné a zeleninové šťávy, ovocné, bylinné, zelené nebo slabé černé čaje, které je příliš nelákají. Děti totiž milují hlavně sladké, a tak často riskujeme, že pitný režim nebudou dodržovat vůbec, což je návyk, který si mohou přenést i do pozdějších let. „U pitného režimu dětí proto platí, že může být zpestřený slazenými nápoji, k čemuž je ale třeba dodržovat několik pravidel,“ radí MUDr. Martin Gregora.

Jen ať řádí

Pokud má vaše ratolest ve škole v určitý den tělesnou výchovu, navštěvuje sportovní kroužek nebo běhá venku s kamarády, je pravděpodobné, že vydá více energie než obvykle. Z hlediska pitného režimu mohou děti v tyto dny ztracenou energie doplnit sladkými nápoji, aniž by došlo k překročení doporučené denní dávky.

Vyvážený jídelníček

Nealkoholické nápoje představují pouze zlomek denního energetického příjmu většiny lidí. Ve spoustě běžných potravin totiž najdeme složky, které mohou doporučenou denní dávku dítěte snadno překročit. Věděli jste například, že litr mléka obsahuje ekvivalent 3 kostek cukru, banán ekvivalent téměř 5 kostek cukru, a instantní polévky dokonce 7 kostek cukru? O sladkém pečivu, čokoládách nebo uzeninách, které obsahují kromě cukru také vysoké hodnoty tuku a nezřídka i vyšší obsah transmastných kyselin ani nemluvě. Rovnováhu je proto třeba zachovávat nejen v pitném režimu, ale i v celkovém jídelníčku. K této rovnováze dodává MUDr. Martin Gregora: „Pokud se strava dítěte skládá ze zdravých nedoslazovaných potravin, dítě netrpí obezitou a je denně alespoň hodinu v pohybu při sportu, není třeba se obávat sladké odměny.“

„Mami, můžu si něco dát?“

Pokud takovou otázku slyšíte od svých dětí často, pravděpodobně neřeknete „ne“. Z hlediska příjmu energie se ale v takovém přístupu schovává další nebezpečí, protože málokterý rodič dokáže ohlídat, co všechno školák za den snědl. Stanovte si proto pravidla, která podobné situace omezí.

Zákazy nefungují, vytvořte pravidla spolu

Psychologové potvrdí, že zákazy dlouhodobě nefungují a s dětmi je potřeba hlavně mluvit. Zkuste proto méně zakazovat a více se školákem mluvit o tom, co je pro něj dobré. To se netýká jen slazených nápojů, sladkostí, ale například i hraní her či trávení času na sociálních sítích. „Pokud mu navrhnete, že pravidla dáte dohromady spolu, je větší pravděpodobnost, že je bude dodržovat, protože se na jejich vytvoření podílel,“ popisuje zkušenost z praxe MUDr. Martin Gregora a dodává: „Cesta pouhých zákazů je pro rodiče snadná, ale nevede ke kýženému cíli. Tak jako každého z nás i naše děti láká zákazy porušovat.“

Zpomalte

Ať si to přiznáme nebo ne, naše děti si berou příklad hlavně z nás, rodičů. A to se týká i péče o zdraví, a tedy i pitného režimu či stravování. Zamyslete se proto nad tím, jak žijete a jaký příklad dáváte svým dětem. Přes starosti všedních dní možná ani nevidíte, že už vůbec nesportujete, pijete zbytečně mnoho kávy, jejíž chuť už ani nevnímáte, většinu dne prosedíte v kanceláři, jíte jen jednou či dvakrát denně a ještě u toho spěcháte. Stres je přitom pro životní rovnováhu tím zdaleka nejhorším zabijákem.