Jeviště
Jeviště, plno lidí a já.
Stojím a nevím, co dál.
Snad text jsem zapomněla znát.
Snad lidé mě docela zmátli.
Snad mé vědomosti jsou na vše moc krátký.
Teď musím tu hrát tuhle scénu,
vím, že život, ten dá dřinu.
Musím se smát,
přetvářky prožívat,
musím se prát
o štěstí bojovat.
To představení ještě neskončilo,
jen pár lidí se se mnou rozloučilo.
Oni už nemusí tu být.
Oni už nemusí nic chtít.
Pro ně již jeviště přestalo existovat.
A kdy já skončím tuto hru?
Vždyť vím, kdy...
Vaše názory
Pro vložení komentáře se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.