Dětská ADHD je už docela dobře známa. Problém s diagnostikou a léčbou mohou činit jen delší objednací lhůty dětských psychiatrů. Dříve se tato porucha označovala jako lehká mozková dysfunkce (LMD) a soudilo se, že se jedná o poškození mozku v době nitroděložního vývoje, v průběhu porodu, či velmi raném dětství, ze kterého dítě „vyroste“. Nyní je prokázáno, že se jedná o tzv. neurovývojovou poruchu - odlišné vyzrávání mozku, které má z největší části vrozený/genetický podklad. Porucha sídlí v tzv. prefrontální mozkové kůře a v jejím spojení s dalšími tzv. podkorovými mozkovými strukturami. Celý mozek má menší objem a odchylky jsou i ve struktuře některých mozkových center. U části dětských pacientů mozek v průběhu dospívání „dozraje“, ale u přibližně poloviny dětí tyto mozkové změny a problémy přetrvávají až do dospělosti.
Vlivy z okolí (konzumace alkoholu, drog a kouření matky v těhotenství, poranění při porodu, škodlivé rodinné prostředí a negativní životní události) však k rozvoji ADHD také přispívají.
Příznaky dospělé ADHD
V dětství obvykle převažuje hyperaktivita, ale hyperaktivity zpravidla s věkem ubývá a k výrazným znakům dospělé ADHD patří:
-
problémy s udržením pozornosti,
-
vnitřní neklid,
-
impulzivní chování,
-
výkyvy nálad, výbuchy vzteku, popudlivost,
-
denní snění,
-
neefektivní organizování času,
-
potíže dokončovat práci, prokrastinace,
-
selhávání v práci a v sociální oblasti,
-
problémy s plánováním budoucnosti.
Co nemocné trápí:
-
vnitřní neklid,
-
snížené sebevědomí pro opakované neúspěchy,
-
frustrace,
-
bezmoc,
-
úzkost a deprese,
-
chaotický a neuspokojivý osobní život,
-
zneužívání návykových látek.
Z epidemiologických studií vyplývá, že pacienti s ADHD jsou častěji účastníky dopravních nehod, mají více úrazů, častější nezaměstnanost, nižší dosažené vzdělání, vyšší rozvodovost a taktéž se u nich často (až v 75 % případů) vyskytují další psychiatrické problémy (deprese, úzkosti, návykové poruchy, asociální chování, poruchy osobnosti apod.).
Lidé trpící nepozorností selhávají zejména v monotónních činnostech náročných na přesnost a systematičnost. Mohou ale naopak excelovat v kreativních a nesystematických činnostech, často v počítačových oborech, v umění anebo ve sportu.
Diagnostika ADHD
ADHD se diagnostikuje pohovorem s psychiatrem: při pohovoru se důkladně rozebere pacientova minulost, průběh jeho potíží a příznaků ADHD od dětství (včetně školního prospěchu) do současnosti a zhodnotí se, nakolik tyto příznaky ovlivňují fungování jedince a zda úroveň jeho fungování odpovídá jeho schopnostem. Neexistuje žádný další specifický objektivní test, laboratorní vyšetření nebo rentgenový snímek, který by toto onemocnění potvrdil a „objektivizoval“. Diagnóza se stanoví splněním diagnostických kriterií v psychiatrické klasifikaci, stejně jako je tomu na příklad u deprese anebo u dalších psychických poruch.
www.adhd.cz
www.nepozorni.cz
MUDr. Marta Šiimůnková
Vaše názory
Pro vložení komentáře se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.