„Tak jakou si dnes dáte?“

„Turka? Rozpustnou? Mléko? Sladíš?“

Schválně – když už kamarádka dorazí, jak zní vaše věty vzápětí po pozdravu? Nejspíš nějak podobně, viďte...

Přitom ještě nedávno jsme si mohli dát kávu černou nebo bílou, s cukrem či bez. Ale doby se mění. Během posledního desetiletí se u nás úspěšně zabydlelo capuccino, presso, káva instantní a nejrůznější kávy „zeměpisné“ – alžírská, irská atp., o něco čerstvější novinkou kaváren a restaurací jsou různá frappe, latte...

Dnešní nápojové lístky běžně nabízejí deset i víc „druhů kávy“. Při výběru lahodného moku, který nám má zpříjemnit chvíle s přáteli či pracovní schůzku, se však vesměs orientujeme způsobem jeho přípravy,eventuelně podle druhu likéru nebo množství mléka, jimž je nápoj ochucen. O tom, jakou kávu ale pijeme, nevyčteme z nabídky ve skutečnosti zhola nic.

Co o kávě (ne)víte?

Existuje na šest tisíc druhů kávovníků, pro komerční zpracování se pěstují především tři (Coffea Arabica, Coffea Canephora, označovaný jako Robusta a Coffea Liberica).

Každá z odrůd má své specifické vlastnosti – chuť hořkou, nasládlou, či kyselkavou; různé, více či méně intenzivní aroma; různý obsah kofeinu. Smíchat jejich zrna do směsí tak, aby bylo dosaženo jedinečné, pokud možno harmonické chuti a vůně, je nemalé umění.

Ještě těžší je však připravovat stále stejnou směs, protože na chuti jedné odrůdy kávy se podílí mnoho faktorů. Ovlivňuje ji například typ půdy, nadmořská výška, klimatické podmínky, ale též složení okolní fauny a flóry. Velkou roli pro výslednou kvalitu má i stupeň zralosti zrn při sklizni a způsob jejich dalšího zpracování.

Výrobci značkových kávových směsí musí dodržovat chuťový standard, na který jsou jejich zákazníci zvyklí a pro nějž si tu-kterou značku zvolili.

To je jedním z důvodů, proč se velkovýrobci zdráhají do svých směsí použít některé vysoce kvalitní sorty, které mají vedle svých vynikajících vlastností pro ně i nezanedbatelná negativa. Bývají totiž jemnější, a tím pádem i proměnlivější chuti, a také značně choulostivější na poškození zrn během pražení.

Základem většiny lepších, běžně na trhu dostupných kávových směsí jsou poměrně výrazné kávy brazilská, kolumbijská a indická, které jsou ještě různě ochucovány. Chuť jemnějších druhů by spolehlivě přebily, takže to nejlepší, co káva může nabídnout, v nich logicky chybí.

Čím jemnější, tím lepší

Tento sympatický trend se v současnosti prosazuje takřka ve všech oblastech života – lidé se začali přiklánět k tomu, co je méně ostré, méně násilné, méně složité, přirozenější. Jsou ohleduplnější k sobě i ke světu v němž žijí. Nezříkají se tím požitků, jen jsou vnímavější k těm, které dříve neměly šanci prosadit se v silné konkurenci..

Platí to samozřejmě i o kávě. Čím je jemnější, tím je kvalitnější, lahodnější a v neposlední míře zdravější.

Tím méně obsahuje kofeinu a dalších psychoaktivních látek (jako theofylin a theobromin), které sice krátkodobě zaženou únavu, ale jejich účinky na lidský organismus jsou při konzumaci většího množství spíše negativní.

Známe je všichni – roztěkanost, neschopnost soustředit se, bušení srdce, bolest hlavy, pálení žáhy, podrážděný žaludek… holdujeme-li kávě ve velkém po delší dobu, dostavuje se neschopnost kvalitního spánku, únava a celkové předráždění organismu, projevující se až třesem.

Tak ať máte příjemné chvilky strávené nad šálkem lahodné kávy! Ať už bude jakákoli, pijte ji v duševní pohodě a klidu. Jen tak si vychutnáte její správnou sílu.