V letních měsících se častěji můžeme setkat se vznikem nepříjemné kožní reakce po oslunění. Může jít pouze o nepřiměřeně intenzivní opálení, ale i o typickou kopřivku, ekzém, v některých případech může vzniknout až těžká puchýřnatá dermatitida.
Popsané projevy postihují kůži vystavenou slunečnímu záření, těžké reakce však mohou postihnout i zakryté části těla. Tímto způsobem se může projevovat několik chorobných stavů:
1. Primární světelná kopřivka. Svědění a zarudnutí kůže, případně výsev kopřivkových pupenů vzniká ihned nebo několik minut po vystavení kůže slunečním paprskům. Ve stínu příznaky rychle mizejí. Příčina této kopřivky není známa. Uvažuje se o tom, že postižení lidé mají v horních vrstvách kůže látky zvané chromofory, které se pod vlivem UVA nebo UVB záření mění na fotoalergeny a spouštějí prostřednictvím IgE protilátek anafylaktický typ přecitlivělosti.
2. Benigní letní polymorfní světelné erupce. Postihují především mladé ženy kolem 20.-30. roku v zemích, kde se střídají čtyři roční období, tj. v našich zeměpisných šířkách. Kožní příznaky (svědění, kopřivka, puchýřky) vznikají 24-96 hodin po oslunění. Toto onemocnění je představitelem tzv. oddáleného typu přecitlivělosti. K senzibilizaci dochází na jaře s prvním sluníčkem. Postižena bývá pouze osluněná kůže, ale obvykle je vynechán obličej. Kůže se postupně přizpůsobí vlivu slunečního záření a intenzita kožních projevů časem slábne.
3. Fotosenzibilizace, tj. alergická nebo toxická reakce na kůži po celkové nebo místní aplikaci některých léků a jiných látek. Tzv. fotokontaktní ekzém můžou vyvolat přípravky obsahující dehet, halogenované salicylamidy, parfémy, barviva, některé přípravky používané jako sluneční filtry, bergamotový nebo santalový olej a celá řada dalších látek, které se často vyskytují v mýdlech, krémech a jiných kosmetických přípravcích. Podobné příznaky mohou vzniknout i po požití některých léků, např. tetracyklinů, sulfonamidů, chininu, některých antirevmatik, antidiabetik, ale například i umělých sladidel (sacharin, cyklamát). Tyto (a další) látky se v kůži pod vlivem slunečního záření mění - aktivují a získávají schopnost navodit alergické nebo toxické postižení kůže.
4. Přecitlivělost na oslunění (fotosenzitivita, symptomatická světelná kopřivka) bývá příznakem jiných základních onemocnění. Především u mladých žen se nesmíme spokojit s diagnózou polymorfních světelných erupcí a musíme vyloučit možné systémové autoimunitní onemocnění typu systémového lupus erythematodes (SLE). U malých dětí by se mělo pomyslet na erytropoetickou protoporfyrii, což je vzácné dědičné onemocnění, které se kromě citlivosti kůže na oslunění projevuje postižením jater. U dospělých (zejména mužů, často alkoholiků) vzniká závažné postižení kůže po oslunění při onemocnění spojeném s postižením jater, nervů a očí, která se nazývá porfyria cutanea tarda.
Pokud vás někdy postihly podobné obtíže, zejména při opakovaném výskytu kožních reakcí po oslunění a při intenzivních příznacích neváhejte s návštěvou svého lékaře. Ten kromě pečlivé anamnézy a fyzikálního vyšetření může provést laboratorní testy (odběry krve, moči, stolice...), které pomohou potvrdit nebo vyloučit výše jmenované chorobné stavy. K ověření diagnózy se dále používají fototesty, případně kožní biopsie.
Prevence vzniku kožních reakcí po oslunění
Vyhýbat se přímému slunění (nejenom v "kritické" denní době mezi 10. a 15. hodinou), nosit vhodný oděv a pokrývku hlavy.
Používat krémy s vysokým ochranným faktorem (30-65), tzv. sunblock.
Vyloučit všechny přípravky s fotosenzibilizujícím účinkem a nahradit je jinými.
Literatura
1.Viktorinová M. Kopřivka a angioedém. UCB Pharma, 2001.
2.Stites DP, Terr AI. Základní a klinická imunologie. Victoria Publishing, 1994.
3.Bystroň J. Alergie - průvodce alergickými nemocemi pro lékaře i pacienty. Mirago, 1997.
4.Klener P, et al. Vnitřní lékařství. Galén, 2001
MUDr. Karin Malíčková
reedice
Vaše názory
Pro vložení komentáře se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.