Kinetóza neboli postaru „mořská nemoc“, v moderní době označovaná i jako „airsickness“ (nemoc v letadlech), „carsickness“ (nemoc z cestování automobilem) či „simulation sickness“ (nemoc navozená simulátorem) není nemocí v pravém smyslu. Jedná se o fyziologickou reakci lidského organismu na rozdíl mezi vjemy vnímanými zrakem a vjemy z vestibulárního aparátu, který řídí rovnováhu lidského těla.

Lidé si existenci tohoto fenoménu uvědomovali od nepaměti. Kinetóza, projevující se nutkáním ke zvracení, byla často spojována s pobytem na moři. To vedlo k pojmenování této nepříjemnosti slovem „nauzea“ (z řeckého „naus“ - moře) a znamenajícího už tehdy ono mylné spojení „mořská nemoc“. Mechanismus kinetózy se pokouší objasnit moderní neurobiologie.

„Jednou z hypotéz je, že jde o primordiální obranný mechanismus ochraňující pradávného člověka po požití jedovatých rostlin obsahujících alkaloidy a působících vizuální halucinace, kterým neodpovídají impulzy z vestibulárního aparátu. A právě nausea a zvracení poté zbavuje tělo těchto jedovatých látek,“ vysvětluje MUDr. Milan Šašek.

Jak již bylo řečeno, nejedná se o nemoc. Tuto reakci je víceméně možné vzbudit u každého. Záleží pouze na sile impulsu, který ji vzbuzuje. I zkušení námořníci jsou za veliké bouře ohnuti přes zábradlí lodi a takzvaně „krmí rybičky“. Nebo třeba dlouhodobé setrvání v „centrifugovém“ simulátoru přiměje ke zvracení každého z nás. Kinetózu lze navodit i hraním počítačových her.

Termín kinetóza je běžně používán pro lidi, kterým stačí mnohem méně intenzivní impuls, jako je delší cesta autem, let letadlem, či vyjížďka na lodi brázdící relativně klidné moře. Tyto činnosti, nebo jen některá z nich, jim způsobí intenzivní nutkání ke zvracení následované nekontrolovatelným zvracením. Zážitek z cestování je rázem proměněn v noční můru.

Tipy proti kinetóze

Vzhledem k tomu, že se jedná o celá tisíciletí identifikovaný problém, existuje mnoho tradovaných lidových rad, jak je možné mu předcházet.

„Mezi smysluplné tipy v boji proti kinetóze patří upřený pohled na horizont či fixace zraku, která narušuje nesoulad mezi zrakovými a vestibulárními vjemy. Dále výběr sedadel ve střední části autobusu nebo lodi, antacida (látky snižující kyselost žaludečních šťáv) či bublinkové nápoje, bonbony a žvýkačky stimulující produkci slin a také střídmost v jídle před cestou,“ pokračuje lékař.

Jednou z možností je i homeopatická léčba. Problém s homeopatiky je ale v tom, že k tomu, aby byla účinná, je nutno dodržovat mnohá dietetická omezení po relativně dlouhou dobu (např. zákaz kofeinu, alkoholu, sladkostí apod.). Jestliže se chystáte na plachetnici sólově překonat Atlantik, je to v pořádku. Pokud ale chcete jen trajektem přejet z Itálie na Sardinii, je to zbytečné.

Pomohou nejen prášky, ale i speciální žvýkačky

Naštěstí v těchto případech senzitivním jedincům nabízí současný farmakologický průmysl celou škálu přípravků, které dokáží tuto reakci potlačit a změnit otřesný zážitek z cestování na příjemně strávené chvilky s blízkými.

„Bez předpisu je dostupný přípravek - žvýkačky Travel -Gum - který doručuje antivertiginosum (látku zabraňující závrati) dimenhydrinát navíc stimulující ke zvýšené tvorbě slin, což může dále potlačit nutkání na zvracení. Jedním z léků je i Kinedryl či v zahraničí Dramamine, jenž v tabletové formě obsahuje tutéž látku (cinnarizin), či prostředek Skopolamin. Tyto dva (Dramamine a Skopolamin) jsou ale přístupné pouze na lékařský předpis a v případě Skopolaminu jen po konzultaci s lékařem, jelikož dávkování by mělo záviset na pacientově věku, váze, a délce podávání. Díky tomu může v dnešní době každý cestovat bez hrůzostrašných obav z nevolností,“ dodává MUDr. Milan Šašek.