Správné stravovací návyky získává člověk již v dětství. Pokud chcete, aby vaše dítě jedlo to, co je pro jeho vývin nejvhodnější, a pokud ctíte pravidlo „pro dítě to nejlepší“, na zákony se bohužel spoléhat nemůžete. Legislativně jsou ošetřeny pouze potraviny pro děti do tří let. Starší děti jsou dle českých zákonů považovány za dospělé strávníky.

Vyhláška č. 54/2004 Sb. definuje kojence (od narození do 12 měsíců) a malé děti (1 až 3 roky), reguluje složení jednotlivých typů výživ a určuje, co musí být uvedeno na obalu. Počáteční kojenecká výživa je určena pro kojence od narození do šesti měsíců věku a jedná se především o kojenecká mléka. Když dítě přechází postupně z tekuté stravy na smíšenou, konzumuje dle slov vyhlášky „pokračovací kojeneckou výživu a výživu pro malé děti“. Sem patří ovocné výživy, přesnídávky, pyré a dezerty, příkrmy s jogurtem nebo tvarohem, obilné kaše, polévky, masozeleninové příkrmy nebo nápoje na ovocném či zeleninovém základě.

Z hlediska potravinářských předpisů děti starší tří let nepředstavují žádnou zvýhodněnou skupinu, pro kterou by byla stanovena přísnější hygienická nebo výživová kritéria. I když výrobky jako dětské vyhlížejí a slibují na barevných obalech, že jsou vhodné pro děti, výrobce to k ničemu nezavazuje. Často se tak bohužel stává, že se potraviny s označením „dětské“, „pro děti“ nebo s hezkým obrázkem zvířátka nijak neliší od těch, které toto označení nemají. Je proto třeba číst důkladně složení na etiketách. V potravinách pro děti by neměla být syntetická barviva či aromata, konzervanty nebo zvýrazňovače chuti.

Časopis dTest v roce 2011 např. do testu rybích prstů zařadil dětské rybičky Nowaco. Kromě hravých tvarů v podobě hvězdiček bohužel nebyly v ničem přizpůsobeny dětským strávníkům. Nízký podíl masa neurčitého původu, vyšší obsah soli či chybějící výživové hodnoty na obalu – to nejsou právě charakteristiky kvalitnější potraviny. Rybí maso je navíc v případě rybích prstů obaleno těstíčkem, které zvyšuje kalorickou hodnotu pokrmu a počítá se také se smažením, které rozhodně nepatří mezi zdravou přípravu potravin, natož pro děti. V roce 2012 zase neprošel testem „dětský“ olivový olej Basso Organic extra Virgin Olive Oil for Kids, protože obsahoval rezidua dávno zakázaného pesticidu DDT, přípravku proti škodlivému hmyzu. Odborníci dTestu se v roce 2013 zaměřili i na tavené sýry. Obrázek medvídka Bédi (Apetito) nebo Hajánka (Tany) na obalu uměl přilákat pozornost malých strávníků. Proč však tyto výrobky obsahovaly aromata či konzervační látky, bez kterých se jiné sýry obešly, bylo nemalou záhadou. Téhož roku byla zkoumána také šunka pro děti. Pozoruhodné bylo, že šunky s názvem „pro děti“ nebo „dětská“ se kvalitou řadily do nižší jakostní třídy (výběrová). Tři ze čtyř dětských šunek měly navíc vlhký povrch, některé byly dokonce vodnaté. Schneider Junior Šunka pro děti pak byla druhou nejslanější mezi testovanými.

Věděli jste, že existuje také dětská hořčice? Samotný tento pojem je tak trochu zvláštní, protože řízná, lehce pikantní chuť hořčice by do dětského jídelníčku nemusela vůbec patřit. Dětská hořčice Boneco v loňském testu obsahovala nejvíce cukru ze všech testovaných, byla nejtučnější a obsahovala dva konzervanty, ačkoli se jiné výrobky bez nich zcela obešly.

Abychom vás pouze neděsili, kromě nepříliš kvalitních „dětských“ potravin se najdou i takové, které časopis dTest ohodnotil dobrými známkami. Příkladem mohou být kečupy, vídeňské párky nebo roztíratelný rostlinný tuk Delíčko. Tyto výrobky se však v ničem nelišily od potravin, které označení „pro děti“ neměly, a vždy se našly i výrobky lepší. Při nakupování bychom proto měli věnovat dostatečnou pozornost etiketám a porovnávat uvedené údaje bez ohledu na to, zda se obal výrobku snaží či nesnaží zaujmout pozornost našich dětí.