Správnou stravou v těhotenství lze částečně předcházet mnoha problémům a komplikacím Nezastupitelnou roli hrají i tuky.

Tuky v těhotenství

Výběr vhodných tuků během těhotenství je naprosto zásadní. Příjem esenciálních mastných kyselin omega 3 a omega 6 je důležitý pro rozvoj nervové tkáně a mozku plodu, zlepšení hladiny cholesterolu v krvi, krevního tlaku nebo pravidelnosti srdečního rytmu. Byl prokázán vliv omega 3 mastných kyselin na snížení rizika budoucích srdečně-cévních onemocnění, ale i na riziko budoucích problémů se schopností učit se a soustředit se (poruchy ADHD). Přitom platí, že těchto mastných kyselin máme obecně ve stravě nedostatek.

Vyznejte se v tucích

Konkrétní zastoupení mastných kyselin v daném tuku nebo oleji určuje jeho výsledné vlastnosti a případné nežádoucí vlivy na náš organizmus. Mastné kyseliny dělíme podle přítomnosti dvojné vazby na nasycené, které nemají v řetězci žádnou dvojnou vazbu, a nenasycené, tedy ty, co mají jednu a více dvojných vazeb. Nasycené mastné kyseliny patří většinou mezi rizikové, nenasycené naopak našemu organizmu prospívají. Mastné kyseliny rozlišujeme podle počtu uhlíků na s krátkým, středně dlouhým, dlouhým a velmi dlouhým řetězcem.

Pro srdce a mozek maminky i dítěte jsou potřebné esenciální mastné kyseliny (EFA). Označení esenciální znamená, že si je nedokážeme vytvořit nebo přetvořit z jiných a musíme je přijmout ve stravě. Zdrojem EFA jsou rostlinné oleje. EFA se rozdělují podle chemické struktury na omega 6 a omega 3. Jsou zdrojem dalších velmi potřebných mastných kyselin dokosahexaenová (DHA) a arachidonová (ARA), jež mají zásadní vliv na vývoj mozku a nervové soustavy plodu.

Kyselina linolenová je zástupcem skupiny omega 3. Jejím zdrojem je lněný, řepkový nebo konopný olej a margaríny z nich vyrobené, mořské ryby, rybí tuk, ořechy nebo vaječný žloutek. Tvorbu DHA z  kyseliny linolenové (ALA) umožňuje kyselina listová.

Kyselina linolová je zástupcem omega 6. Jejím zdrojem je například řepkový, sójový nebo slunečnicový olej.  Zdrojem ARA ze skupiny omega 6 jsou vejce, vnitřnosti, případně tuk některých sladkovodních ryb. ARA vzniká rovněž v organismu z kyseliny linolové.

Protože příjem ryb a rybího tuku není v naší stravě dostačující, je možné zvýšit příjem důležitých mastných kyselin vhodnými doplňky stravy.

Řepkový olej - ideální zdroj esenciálních mastných kyselin

Denní příjem tuků by měl činit cca 75-80 g. Z výživového hlediska je potřeba vybírat oleje s vyšším podílem omega 3 mastných kyselin, které jsou ve stravě nedostatkové. Tyto požadavky skvěle splňuje řepkový olej. Doporučené denní množství omega 3 a omega 6 mastných kyselin je obsaženo v cca 50 g (60 ml) řepkového oleje. Pro lepší představu: za předpokladu, že by byl řepkový olej jediným zdrojem esenciálních mastných kyselin, to představuje zhruba 4 polévkové lžíce.

Kterých tuků se vyvarovat

Kvůli zvýšenému riziku předčasného porodu je dobře omezit tzv. transmastné kyseliny na max. 1 % celkového energetického příjmu. Najdeme je převážně v trvanlivém sladkém pečivu, listovém těstě, v polevách, náplních do sušenek a zákusků, v pokrmech rychlého občerstvení a některých živočišných tucích.

Nežádoucí v nadměrné míře jsou i nasycené mastné kyseliny, které zvyšují hladinu cholesterolu v krvi a podporují ukládání tuku okolo vnitřních orgánů. Zvyšují riziko vzniku kardiovaskulárních chorob a předpokládá se, že toto riziko může být naprogramováno výživou již během raného vývoje dítěte. Převažují v tucích živočišného původu nebo v kokosovém, palmovém a palmojádrovém oleji.

www.OlejNadZlato.cz

Literatura:
Temel S. et al.: Evidence-based preconceptional lifestyle interventions. Epidemiol Rev. 2014,  19-30.
Dean SV et al.: Preconception care: nutritional risks and interventions. Reprod Health. 2014, Suppl 3:S3.

Fleith M: Dietary PUFA for preterm and term infants: review of clinical studies. Crit Rev Food Sci Nutr. 2005, 205-29.

Heaton AE et al.: Does docosahexaenoic acid supplementation in term infants enhance neurocognitive functioning in infancy? Front Hum Neurosci. 2013, 774.

Chadio S: The role of early life nutrition in programming of reproductive function. J Dev Orig Health Dis. 2014, 2-15.

Chen Q et al.: Maternal pre-pregnancy body mass index and offspring  attention  deficit  hyperactivity disorder: a population-based cohort study using a sibling-comparison design.Int J Epidemiol. 2014, 83-90.

Lassi ZS et al.: Preconception care: caffeine, smoking, alcohol, drugs and other environmental chemical/radiation exposure. Reprod Health. 2014, Suppl 3:S6.

Linnet KM et al.: Maternal  lifestyle  factors  in  pregnancy  risk  of  attention  deficit  hyperactivity disorder and associated behaviors:review of the current evidence. Am J Psychiatry 2003, 1028-40.

Padmanabhan S et al.:  Increase in body mass index during pregnancy and risk of gestational diabetes. Diabetes Res Clin Pract. 2014, 431-8.