Typický rozhovor mezi ženou a mužem:

 

Žena: Dala bych si chipsy.

Muž: Nejez to, zase budeš brečet, jak vypadáš.

Žena: Jak vypadám?

Muž: No jak bys vypadala.

Žena: To se tě právě ptám. Ptal ses mě, jak vypadám.

Muž: Já ze se tě ptal? Mně je to přece jedno.

Žena: Tobě je jedno jak vypadám?

Muž: Ale není mi to jedno, co furt máš?

Žena: Já nic nemám, jen že jsi říkal, ze blbě vypadám.

Muž: Cože jsem říkal?

Žena: No že blbě vypadám.

Muž: To jsem neříkal, vždyť víš, že se mi líbíš.

Žena: Jak moc?

Muž: Co jak moc?

Žena: Jak moc se ti líbim?

Muž: No normálně - moc.

Žena: Tak normálně nebo moc?

Muž: No moc, no.

Žena: A jak moc?

Muž: Šmarjá moc moc. Necháš mě dívat?

Žena: Já tě ruším? Tak já tě ruším a blbě vypadám, že jo. Já tady taky nemusim být.

Muž: mlčí (Nemusíš)

Žena: Ty mlčíš? Takže tu nemusim být?

Muž: Cože? Ale jistě že tu musíš být.

Žena: Musím? Tak já musím? Jistěže musím! Kdo by ti pral a vařil, že?

Muž: Ale přece víš, že tě miluju.

Žena: Nevim. Jak to mam vědět? Jak mě miluješ?

Muž: (Montoya se tlačí na Schumachera) Co? Cože? Jo, miláčku, určitě máš pravdu?

Žena: Jak cože? Ty mě vůbec neposloucháš!

Muž: Počkej prosimtě chvíli. Jedou 49 kolo, ještě tři a budeme si povídat.

Žena: Musím ještě žehlit.

Muž: Tak běž žehlit.

Žena: Jistěže, já můžu jít žehlit a ty se budeš dívat.

Muž: (úpění) Tři kola miláčku, tři kola, potom klidně vyžehlím já.

Žena: Jistě, ty určitě vyžehlíš. Ty něco uděláš. To bych se dočkala. Kdy jsi tady naposled něco udělal? C-O-K-O-L-I-V.

Muž: Nikdy.

Žena: No jistě, to jsi celej ty.

Muž: Dáš už pokoj, prosím tě? Za chvíli bude konec.

Žena: Ne za chvíli. Hned je konec. Mam toho dost. Jdu pryč. Nebudu utrácet svý mládí s někym, jako ses ty.

Muž: Cože nebudeš utrácet? Mohla bys prosím tě chvilku mlčet?

 

Muž odevzdaně vstává, přináší z kuchyně chipsy a podává je ženě. Žena naštvaně bere pytlík a cpe si do pusy plnou hrst chipsů.

 

Žena: Myslíš, že jsem tlustá? Asi bych to neměla jíst, co?

Muž: Zoufale chytá hlavu do dlaní...

 

Tento ukázkový rozhovor mezi mužem a ženou je typickým příkladem komunikačního šumu mezi opačným pohlavím. Příčinou šumu je rozdílný přístup ke komunikaci. Zatímco ona nemluví přímou řečí (neřekne přímo, co chce), on vnímá jen faktický význam slov. Zatímco u ženy nezáleží na tom co říká, ale jakým tónem to říká, muž nehledá za jejími slovy jiný význam. Klasickým příkladem je slůvko - nic.

Pokud se muž nezvykle zamlklé ženušky zeptá:“Co je ti?“ a ona odpoví: „Nic,“ on spokojeně odejde do pokoje, pustí si televizi, nebo si v klidu čte noviny. Neslyší ani zajíkavý či uražený nebo naštvaný tón, s nímž ono slůvko jeho drahá vyslovila.Na klid před bouří ho neupozorní ani nezvyklé mlčení nebo naopak třískání nádobím, které se ozývá z kuchyně. A tak NIC netušící muž pronese osudovou větu: „Prosím tě, co s tím nádobím tak třískáš, já neslyším televizi.“ Místo odpovědi se na něj snese lavina výčitek: ty mi nikdy s ničím nepomůžeš, nikdy mě nikam nevezmeš, myslíš jenom sám na sebe, nemáš mě rád apod.

A NIC nechápající muž nechápe, slyší výčitky a začne je vyvracet s mužskou logickou - faktickými údaji čili výčtem toho, kde všude v poslední době byli, co jí koupil apod. V horším případě (když nepříjemné vyrušení ze čtení či od televize, chce odrazit rychlým protiútokem) vysloví větu, která na jeho drahou působí jako rozbuška. Nevrlým tónem řekne: „Ale mám tě rád.“

Žena nevnímá význam slov ALE TÓN, ten nevrlý tón. A tak slyší, že to řekl jen proto, aby mu dala pokoj a on si mohl dál číst. A tudíž muž dosáhne pravého opaku. Místo klidu nastává výbuch - bouřlivá a zbytečná hádka, která nic nevyřeší, protože jádro problému se utopí v malichernostech včetně starých prohřešků.Uražený muž nechápe ženskou logiku, neboli proč ho partnerka z ničeho nic zasypala výčitkami a ona se cítí zanedbávaná, nemilovaná a ponížená.

Jak ze začarovaného kruhu ven?

Návod lze předvést na výše uvedeném rozhovoru.

Z něj je samozřejmé všem, kteří umí číst mezi řádky, že ženě nejde vůbec o chipsy, ale vadí jí, že muž se dívá na sportovní přenos a nevšímá si ji. Ona chce upoutat jeho pozornost, chce aby se věnoval jí a ne televizi.

Muž postrádající ženský sluchový smysl, jímž ženy vnímají tón hlasu, nechápe co po něm žena vlastně chce, proto je z její ženské logiky zmatený.

Řešení:

Ač z předchozích odstavců se zdá řešení zcela jednoduché: Žena prostě a přímo řekne muži:“ Chci, abys ses mi věnoval a nedíval se na televizi, řešení tak jednoduché není.

Protože po vyslovení přímého požadavku by následovala klasická mužova odpověď: „Počkej za chvíli to skončí, ještě dvě kola, a pak se ti budu věnovat.

Žena by se logicky cítila dotčená, že jejímu drahouškovi jsou přednější motorky, formule či box než ona a navíc by se její touha stejně nenaplnila.

Řešení jsou tři:

1. Nechcete-li se zbytečně hádat, či si znova ověřit, že muž dá přednost sportovnímu přenosu před vámi, nevstupujte od mužské sportovní zóny a věnujte se své zábavě.

2. Unesete-li, že na vás přijde řada až po sportovním přenosu, formulujte svůj požadavek přímo, anebo rovnou počkejte až přenos skončí.

3. Chcete-li se muži pomstít za to, že sport jemu milejší než vy, tak vstupte do jeho sportovní zóny a veďte s ním nesmyslný výše uvedený rozhovor.