Je všeobecně známé, že lidské papilomaviry tzv. HPV viry způsobují rakovinu děložního čípku. Již méně povědomou informací však je, že stejné viry, pouze s jiným číselným označením (6 a 11), způsobují genitální bradavice. Ty se za posledních 10 let dostaly na první místo mezi pohlavně přenosné choroby v České republice, jak vyplývá ze statistických údajů největšího českého dermato-venerologického centra Nemocnice Na Bulovce v Praze.

Ze zprávy WHO je patrné, že viry HPV je celosvětově nakaženo 70% sexuálně aktivní populace. Ročně přibývá více jak 32 miliónů nových případů onemocnění genitálními bradavicemi. Zpráva rovněž uvádí, že sexuálně přenosné choroby mají celosvětově významný podíl na úmrtí dospělé populace. Svou přední příčku příčiny úmrtí si stále drží onemocnění virem HIV, kde u mužů je tato nemoc na prvním a u žen na druhém místě. I přesto, že se u genitálních bradavic nejedná o smrtelné onemocnění, ale o nezhoubné útvary vyrůstající především v oblasti genitálií a rekta, mohou být, jak prokázala dánská studie (Genital warts and risk of cancer; Blomber Met al.), předzvěstí jiných mnohem závažnějších onemocnění, jako je již zmíněná rakovina čípku, nebo právě obávané HIV.

HPV viry mohou významně zasáhnout sexuální život
S HPV viry se během svého života setká téměř každý sexuálně žijící člověk. Genitální bradavice mohou být pro pacienta velmi nepříjemnou záležitostí a významně ovlivnit jeho sexuální život. „Ano, onemocnění genitálními bradavicemi může sexuální aktivity nemocného výrazně limitovat a být pro něj velmi frustrující,“ říká přední evropská dermatoveneroložka prof. MUDr. Jana Hercogová z pražské nemocnice Na Bulovce a pokračuje: „I při sebemenším podezření je důležité navštívit lékaře a předejít tak dalšímu rozšíření kondylomat, jak také genitálním bradavicím říkáme. Lze říci, čím dříve pacient přijde, tím větší je pravděpodobnost rychlosti a úspěšnosti léčby.“

Genitální bradavice často bývají bezbolestné a někdy dokonce bez zjevných příznaků. Prof. MUDr. Jana Hercogová upřesňuje: „Někdy si pacient objeví jen drobný pupínek barvy kůže, nejčastěji však přichází s vícečetnými výrůstky. Bohužel nejsou výjimečné i případy s útvary květákovitého tvaru. Projevy nemoci mohou být různé. Někteří pacienti si stěžují na svědění, bolest, či dokonce krvácení, jiní žádné výrazné symptomy nemají.“

Nebezpečí hrozí i po 10 letech od nákazy
Klinické projevy se objeví pouze u 1-2% nakažené populace, ostatní jsou přenašeči. To však neznamená, že se u nich onemocnění nemůže projevit. Velmi často se tak stává v době, kdy je organismus oslabený např. pracovní přetížení, stres, podzimní chřipková období a oslabená imunita. „Spouštěč nemusí být jeden, někdy se poskládá více faktorů. Je důležité si i uvědomit, že HPV viry přetrvávají v těle po infekci mnoho let“ uvádí rizika spojená s HPV viry prof. MUDr. Hercogová a doplňuje, že u všech pohlavně přenosných chorob jsou zásadní tři věci, kde těmi prvními dvěma jsou edukace a prevence, které by v základu měly vycházet z rodinného a školního systému. Stejně důležité je dodržování zásad bezpečného sexu a vyvarovat se promiskuitního života.

Odhoďte stud, navštivte lékaře!
Komu by se chtělo na světlo s takto intimním tématem? Velmi často se snažíme, aby se o tom nikdo nedozvěděl, hlavně rodina. Namísto odborné pomoci pak hledáme informace na internetu, nebo u kamarádů. Ty však nemusí být vždy správné, někdy mohou být dokonce zavádějící. Jedinou správnou volbou by vždy měla zůstat návštěva lékaře. „Současná medicína je již poměrně vyvinutá. I když jsou genitální bradavice virovým onemocněním, na které v současné době neexistuje protivirová léčba. To znamená, že cílem léčby nemůže být vymizení viru z těla, ale odstranění příznaků, které způsobuje, tzn. vymizení kožních či slizničních projevů, existuje již řada léčebných metod, jak toho dosáhnout. Ty buď aplikuje lékař (např. kryoterapii tekutým dusíkem, kyselinu trichloroctovou nebo chirurgická léčba), nebo si je aplikuje pacient sám doma (tzn. zevní léky - masti, roztoky). Rozhodně pro úspěšnou léčbu je zásadní včasná návštěva lékaře,“ uzavírá prof. MUDr. Jana Hercogová.