České ženy dosahují již půl století téměř stejné úrovně vzdělání jako muži. Často pošilháváme po úspěších emancipovaných žen západního světa, ale to není nutné. I v Čechách máme prvenství, která nám ostatní svět může jen závidět. Například první předsedkyni Akademie věd ve světě, paní Helenu Illnerovou nebo první ředitelku Vězeňské služby, Kamilu Menclovou. Také Státní úřad pro jadernou bezpečnost řídí žena, paní Dana Drábová. Jak to dokázaly? Obětovaly svou rodinu, jsou ve svém životě spokojené? Tyto důležité posty přece žena běžně nezastává.

Postavení ženy v dnešní společnosti doznalo velkých změn. Přesto třeba v politickém zastoupení máme ještě co dohánět. 17% žen ve vládě a parlamentu oproti 83% mužů svědčí o mnohém. Jako hranici vlivu se přitom všeobecně považuje 30 %. Nejvyšší zastoupení žen je v KDU-ČSL, plných 52%, naproti tomu nejnižší z parlamentních stran je kupodivu v ČSSD, pouhých 27%.

Proto byla velmi motivující nedávná Konference o ženách ve světě businessu, kterou v prostorách České národní banky pořádalo České manažerské centrum CMC Graduate School of Business o.p.s. Otevřela ji, jak příznačné, též první žena v bankovnictví, vrchní ředitelka ČNB, paní Erbenová. Jak sama uvedla, byla první ženou - ředitelkou banky v její dlouhé historii.

Největším potěšením pro mě byl příspěvek paní Mercedes Erry, francouzské podnikatelky a matky 4 dětí. Kladla si otázku, kterou zná každá z nás: Proč se ženy profesně lépe nevyvíjejí, když dívky mají ve škole všeobecně lepší výsledky než chlapci? Co je ten stěžejní blok, který se nám nedaří překročit? Tento bod našla na konci studia. Říká mu Bod nerovnoprávnosti. Protože pro ženu je ve většině případů život důležitější než kariéra a nějaké funkce, sama sobě klade úkol – nalézt rovnováhu v péči o děti a profesní život. Největší problém vidí paní Erra v ženském myšlení. Podle ní ženy cítí tak velkou odpovědnost za rodinu, že často nemají odvahu přijímat nějaká vyšší místa. Protože vědí, že je doma bude čekat další několikahodinový pracovní úvazek. Dokud žena ve své myšlení tuto bariéru nepřekoná, bude stále v znevýhodněné pozici při budování své kariéry.

Ne všude ve světě je situace stejná. V USA a Velké Británii se 80% žen vrací do 3 měsíců po narození dítěte zpět do zaměstnání. Souvisí to jistě s délkou, či spíše krátkostí jejich mateřské dovolené. Souvisí to jistě též s možností financovat au-pair a obavou o nalezení dobrého pracovního místa po delší pracovní absenci. Co je však nejdůležitější, je zřejmě očekávání ženy samotné, její ambice a aspirace. A také nové myšlení mužů, kteří jsou ochotni převzít za domácnost a výchovu dětí svůj díl odpovědnosti.

(Máte téma, které chcete zveřejnit Pod lupou? Zašlete na info@babinet.cz Stanoviska zde uvedená nemusí vyjadřovat názor Babinet.cz)