147 žen se zúčastnilo vůbec prvního statistického průzkumu, který letos v létě provedla Armáda spásy v České republice. Jak snadná je cesta na ulici? Jak vypadá typická žena bez domova a jak dlouho tráví bez střechy nad hlavou? Na tyto a další otázky odpověděl průzkum, který probíhal v šesti krajích, ve všech městech ČR, kde Armáda spásy působí.

„Cílem našeho šetření bylo zmapovat situaci mezi uživatelkami našich zařízení. Průzkum proto probíhal napříč našimi zařízeními, kam tyto ženy dochází – azylové domy pro ženy i matky s dětmi,“ uvádí Pavla Vopeláková, tajemnice národního velitele Armády spásy a pokračuje: „vedle sociodemografických dat nás zajímaly zejména: příčiny bezdomovectví u žen, způsob jejich bydlení či nebydlení před příchodem do azylového domu, finanční situace, dluhy, exekuce a také otázky zdraví, kterým jsme v minulém roce věnovali odbornou konferenci.“

Výzkum probíhal formou dotazníkového šetření, a to anonymně. Respondentky byly dotazovány i na řadu citlivých témat, jako jsou zkušenosti s alkoholem, domácím násilím či trestnou činností.

Po vyhodnocení průzkumu jsme došli k následujícím výstupům:

Příčiny bezdomovectví u žen

Z výzkumu vyplývají dvě hlavní příčiny ztráty bydlení a to jsou důvody finanční a partnerské.  Celkem 57% respondentek uvedlo jako důvod ztráty domova neschopnost hradit náklady spojené s bydlením, což nás vede k závěru, že systémového zajištění dostupného sociálního bydlení pro nízkopříjmové rodiny a jednotlivce je naprosto klíčové a zásadní pro řešení problematiky bezdomovectví žen. Nejvíce rizikovou skupinou pro ztrátu bydlení jsou ženy s vyšším počtem dětí a s nižším vzděláním!

Další hlavní příčinou byly problémy partnerské, které označilo celkem 26% respondentek (rozchod, rozvod, násilí atd.). Čistě partnerské násilí uvádí celkem 19% žen.

Důležitost sociálních dávek a pravidelný měsíční příjem ženy bez domova

Průzkum rovněž poukázal na důležitost stávajícího systému sociálních dávek. Dávky významně snižují potřebu žen zajišťovat i příjem tzv. maladaptivním způsobem (což jsou např. drobné krádeže, podvody, půjčky, prostituce), což velmi napomáhá prevenci vzniku dalších sociálně patologických jevů. „Téma dávek v hmotné nouzi bývá často zneužíváno jako mantra těmi, kteří se snaží proti jejich pobíratelům negativně vymezit. Již dříve provedené průzkumy ale jasně prokázaly, že hovoříme-li o zneužívání těchto dávek, jedná se o jednotky procent. V drtivé většině míří cíleně k těm, kteří jsou na nich životně závislí,“ vysvětluje Jan František Krupa, národní ředitel sociálních služeb Armády spásy.

Pro zjednodušení jsme příjmy rozdělili do dvou hlavních kategorií:

1. adaptivní zdroje – např. mzda, důchody, peněžitá pomoc v mateřství, rodičovský příspěvek, výživné aj.

2. sociální zdroje, které vychází z dané sociální situace – např. příspěvek na bydlení, sociální dávky, příspěvky na děti aj.

U adaptivních zdrojů se 1,43x snižuje riziko maladaptivního získávání financí, u sociálních zdrojů o 1,7x. Z pohledu uživatelek služeb jsou sociální dávky, byť v omezené míře, daleko větší jistotou než mzda z nejistého zaměstnání, popř. placení výživného u nespolehlivých partnerů. Sociální dávky i v dnešním systému mají své veliké opodstatnění a díky vyplácení sociálních dávek dochází ke snížení maladaptivního chování, což má i positivní důsledek na většinovou společnost!

Ženy bez domova a děti

Mluvíme-li o lidech bez domova, častokrát opomíjíme děti, které se do celé situace dostávají jako „doprovázející“ osoba svého rodiče. Na otázku ohledně dětí odpovědělo celkem 140 žen a je důležité vědět, že bavíme-li se o počtu 147 žen, bavíme se rovněž o počtu celkem 280 dětí. Z celkového počtu žen, které odpověděly, je 15,7% žen bezdětných, naopak 33% žen má tři a více dětí. Průměr na jednu ženu je 2,43 dětí, což je téměř o 1% více než je národní průměr (1,46%). Většina dětí je ve vlastní péči matky (celkem 67% z těch dětí, které nejsou dospělé) a pouze ojedinělé případy jsou mimo vlastní péči – 4x dětský domov, 4x pěstounská péče, 3x v péči příbuzných, 3x adopce a v péči otce 2x).

Azylové domy plní svou roli a umožňují ženám vychovávat své děti ve vlastní péči.

Jak dlouho je typická bezdomovkyně na „ulici“

Průměrná doba života bez domova lehce přesahuje 1 rok. Zajímavé je, že zatímco způsob života na ulici a jeho délka významným způsobem ovlivňuje zdravotní stav žen bez domova (somatické zdravotní problémy uvedla čtvrtina žen), psychické problémy, které jsou častou příčinou bezdomovectví, s délkou života na ulici příliš nesouvisí.

Ve výzkumu jsme se rovněž ptali na častost pobytu klienty v zařízeních Armády spásy. Z výzkumu vyplynulo, že absolutní většina, tj. 59,7%, jsou v zařízeních Armády spásy poprvé, naopak 11,1% odpovědělo, že navštívilo naše zařízení minimálně 4x. I zde lze vyčíst, že dobře zacílena pomoc má své opodstatnění a uživatelka se může posunou ve svém životě. Patrné také je, že je zde část žen, které nejsou schopné samostatného života, a vždy budou potřebovat podporu a supervizi sociálního pracovníka, ať již v zařízení nebo samostatném bydlení.

Závěr

Bezdomovectví není volba, nikdo se nenarodil s touhou stát se člověkem bez domova! Důvody bezdomovectví jsou složité. Základní příčinou je chudoba, ke které nejčastěji vedou tyto příčiny:

• Nedostatek cenově dostupného bydlení – 57%

• Nedostatek pracovních příležitostí nebo příjmu

• Špatné fyzické nebo duševní zdraví  - 24,5% fyzické, 30,6% duševní, 13,5% kombinaci obou

• Násilí nebo zneužívání v partnerském vztahu nebo v rodině – 19%

Armáda spásy nedělá podobné průzkumy jen proto, aby hledala, kterým směrem naše služby dále rozvíjet. Ale proto, aby měla větší účinnost a smysl. Cílem podobných výzkumů je také rozšířit povědomí veřejnosti o lidech, kteří se tak snadno dostávají na okraj společnosti. Ne tím, že nemají peníze, ne tím, že nemají kde bydlet, ale tím, že jimi řada lidí opovrhuje, aniž by je znala a pokusila se pochopit, že do tíživé situace může spadnout kdokoliv z nás.

Jak vypadá typická žena bez domova?

• Průměrný věk 42 let.

• Ukončené základní vzdělání

• Je rozvedená

• Má 2 - 4 dětí ve své péči

• Žila více než rok v nejistých podmínkách

• Navštívila poprvé službu azylového domu

• Hlavním zdrojem příjmu jsou sociální dávky

• Pravidelný měsíční příjem je ve výši 3 000 – 6 000 Kč

• Nemá zajištěny finanční příjmy na pokrytí bydlení