Světové studie prokazují, že čtení pomáhá cvičit lidský mozek již od raného věku a přispívá k rozvoji schopností, které jsou pro naše fungování v běžném životě zcela elementární – paměť, kreativita či fantazie. Nejdůležitější úlohu přitom hraje čtení z papíru, které výrazně přispívá ke správné mozkové činnosti a vývoji osobnosti. Technologický pokrok však způsobuje, že především děti a mladiství stále více upřednostňují získávání informací s pomocí digitálních médií. Následky svého jednání si přitom neuvědomují.

Je tedy především úkolem nás rodičů ukázat dětem správnou cestu a věnovat se jejich zdravému vývoji. Společný čas strávený nad knížkou nás s milovanými ratolestmi nejen sblíží, ale přinese nám i něco užitečného. Čtení z papíru si totiž mnohem lépe rozumí s naší pamětí. „Je prokázáno, že lidé, kteří čtou informace z monitoru, si pamatují až o jednu třetinu méně, než když si totéž přečtou z papíru. Papír komunikuje s našimi emocemi a přirozenou cestou pomáhá mozku se učit lépe než počítač. Časopis můžeme osahat, informace jsou oddělené stránkami, tudíž si je mozek umí lépe uspořádat a tím i zapamatovat. Je to tím, že mozek a tělo fungují společně a dohromady, nikoliv odděleně. Digitální média nabízí pouze plochá jednodimenzionální data z monitoru,“ vysvětluje MUDr. Martin J. Stránský, M.D., FACP, ředitel  Polikliniky na Národní, Asistentní klinický profesor neurologie a primář, Yale School of Medicine, a dodává: „Výsledkem všeho je, že když vezmeme do rukou noviny, náš mozek má ke čtení „odhodlanější“ přístup.“

Všichni si jistě pamatujeme na svou oblíbenou knížku z dětství. Jak jsme ji všude tahali s sebou, až byla úplně celá ošoupaná. Kdybychom ji teď měli před sebou, budeme jí listovat, přivoníme si a ihned nám naskočí vzpomínky z dětských let. Pokud bude dnešní generace vyrůstat pouze na digitálních médiích, nikdy nebude mít šanci nic podobného zažít.

Že má čtení z papíru na naše ratolesti pozitivní vliv potvrzují i přední odborníci, lékaři a specialisté, kteří se touto problematikou zabývají. Jedním z nich je i MUDr. Martina Celecká, lékařka se specializací na psychiatrii a dětskou a dorostovou psychiatrii z Thomayerovy nemocnice: „Přes nejrůznější možnosti je „čtení z papíru“ tím nejvhodnějším způsobem pro začínajícího čtenáře. Dítě se čtením z papíru neunaví tak rychle a snadněji dodržuje správnou vzdálenost očí od textu. Menší děti mají rády krásné obrázky doplňující text. Rády na knihu sahají, opakovaně si ji prohlíží a chtějí domyslet příběh. Tím rozvíjí svou představivost a fantazii.“

Přestože je čtení z papíru pro nás nenahraditelné, nutná je i gramotnost v používání informačně-komunikačních technologií. Je proto důležité jednotlivé aktivity vhodně kombinovat. Blíží se Vánoce, a tak je velice pravděpodobné, že nás (potažmo Ježíška samozřejmě) dítko uprosí, abychom mu kromě knížky pořídili i chytrý telefon, tablet nebo nový počítač, protože i naši potomci chtějí být tzv. „in“ a zapůsobit na své vrstevníky. Když už jim ale něco podobného koupíme, je naším úkolem ohlídat, jak s technickými „vychytávkami“ budou naše ratolesti pracovat. Pro zdravý vývoj dětí a adolescentů je potřeba kontrolovat dobu, kterou s digitálními médii tráví. Podle doktorky Celecké bezproblémoví uživatelé ve věkové skupině 7–18 let tráví u těchto médií maximálně 1 až 3 hodiny denně, nejmladší školní děti maximálně hodinu denně. Mozek dětí se stále vyvíjí, proto by neměl být přetěžován jednostranně. „Běžně však tato věková skupina věnuje práci s elektronickými médii asi třikrát delší dobu. Významnou roli zde mají především rodiče, kteří by v tomto ohledu měli nastavit jasná pravidla a dbát na to, aby je jejich ratolesti dodržovaly,“ doplňuje Celecká.