Ten kdo vyráží do tropů za exotikou a nehodlá pobývat ve sterilních hotelech, musí počítat s alespoň minimálními zdravotními obtížemi.

Prvním rizikovým faktorem jsou odlišné klimatické podmínky. Druhé nebezpečí na nás číhá, když se pak rozhodneme stravovat v místních restauracích. Zde se k nám může přidat častý společník cestovatelů -- průjem.

Jaké máte šance, že budete mít na dovolené zažívací obtíže, je částečně dáno lokalitou vašeho pobytu. Například v Mexiku má průjem až 40 % turistů, v Africe je to okolo 38 až 42%, trochu méně je v tomto ohledu riziková Indie, cca 38% (opravdu jen trochu). O něco bezpečnější je Karibská oblast ( 20%) a Dálný Východ ( 25%).

Pravděpodobnost obtíží je závislá na věku, nejvíce náchylní k cestovatelským průjmům jsou osoby mezi 30 až 39 rokem života. Záleží i na tom, jak moc se odlišují vaše domácí životní podmínky od těch nových na dovolené. Podle statistik se totiž s průjmem v tropem potýká až 50% turistů z vyspělých států, kde jsou hygienické standarty obecně vysoké. Obyvatelé potýkající se dlouhodobě s horším životním prostředím mají v tropech průjem jen v 8% případů.

Čím je to dáno? Nejspíše zde hraje roli otužilost imunitního systému. Tělo turisty se totiž setká v tropech s velkou spoustou nových látek (odlišné potraviny a nápoje), které nemusí hned obsahovat choroboplodné bakterie. Když se tělo turisty s těmito dosud neznámými látkami setká, vytváří si proti nim v rámci poznávání protilátka. Výsledkem této činnosti je pak průjem. S jistou nadsázkou lze říct, že čím víc jsme zvyklí na vyšší hygienický standart, tím horší průjem budeme mít.

Na průjmu cestovatelů se přirozeně podílejí i nejrůznější bakterie. Patří sem například i v Čechách známá salmonela, pak nejrůznější viry (rotaviry) a bakterie jmenující se Escherichia colli. Ta sice normálně žije v našem tlustém střevu, ale jeden její podtyp produkuje vysoce toxické látky. Ty jsou pak příčinou vlastního průjmu. Až u pětiny průjmů se původce obtíží nepodaří identifikovat.

Jedinou "výhodou" cestovatelského průjmu je snad pouze jeho lehký průběh. Jen výjimečně člověka potrápí vyšší teploty a bolesti břicha. Obtěžuje hlavně častá vodnatá stolice bez krve. Její přítomnost je přece jen důvodem ke zpozornění. Turisté se svých zdravotních obtíží obvykle zbaví i bez zásahu lékaře během jednoho až tří dnů.

Nejúčinnější prevencí podobných obtíží je úzkostná hygiena. Hlavně se to týká jídla a pití. Člověk by se určitě neměl nechat zlákat exotickými specialitami připravovanými na ulici či tržišti. Určitě pozor na točenou vodu, lépe je pít balenou v originálních lahvích. Nebezpečné je i ovoce a zelenina, a to především druhy, které se nedají řádně omýt a oloupat. Preventivní podávání léků se příliš nedoporučuje, přece jen si tím člověk poruší střevní rovnováhu.