Čím dál častěji se setkáváme s tvrzením, že je třeba vyřadit ze stravy mléko či mléčné výrobky, protože jsme na ně alergičtí. Přitom v české dospělé populaci je alergií na bílkovinu mléčnou postiženo pouze 0,5 % jedinců.

Kravské, ale ve stejné míře i kozí, či ovčí mléko, obsahuje bílkoviny, které mají potenciálně charakteristiky alergenů. To znamená, že jsou u disponovaných jedinců schopny vyvolat imunopatologickou reakci I. typu zprostředkovanou protilátkami IgE. Hlavními alergeny mléka jsou laktalbumin a laktglobulin.

„Mechanismus alergické reakce je výslednicí velmi komplexních dějů. Mezi ně spadají genetické dispozice a individuální imunitní reaktivita, která je budována především v kojeneckém období. Velmi zjednodušeně lze říci, že mimořádný ochranný prvek před rozvojem imunopatologií představuje kojení,“ upřesňuje prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc. v rámci projektu Bílé plus.

Pevnou stravu kojencům zařazujte mezi 4. a 6. měsícem

Mateřské mléko je svým složením naprosto unikátní a významně se odlišuje od zvířecích mlék. Zásadní odlišností je vysoký obsah složitých cukrů, které označujeme jako prebiotika. Prebiotické cukry jsou pro člověka přímo nestravitelné. Představují však ideální růstový substrát pro fyziologickou střevní mikrobiotu. Ta zásadním způsobem pozitivně nastavuje slizniční i systémovou imunitu a určuje do vysoké míry individuální imunitní reaktivitu s velkým ochranným působením na vznik a rozvoj alergií.

„Významný vliv, zvláště s ohledem na potravní alergie, má zařazení pevné stravy kojenci. Pevná strava má být kojenému dítěti podána ne dříve než ve 4. a ne později než v 6. měsíci. V tuto dobu se ve sliznici střeva nastavují tolerizační mechanismy, které mají zajistit snášenlivost alergizujících složek potravy v dalším životě,“ zdůrazňuje pan profesor.

Alergie na mléko u dětí většinou vymizí

Je pravdou, že alergie na kravské mléko je nejčastější potravní alergie batolecího a časného dětského věku, kdy postihuje až 3% dětí. Projevuje se nejčastěji kožním ekzémem. Klinické projevy však mohou postihovat i trávicí systém.

S ohledem na nezastupitelnost mléka ve zdravé stravě je pozitivní, že u většiny postižených dochází se zvyšováním věku k mizení klinických příznaků alergie na mléko. Většina dětí z ní obrazně vyroste. V dospělé populaci trpí alergií na mléko pouze okolo 0,5% lidí. I v této postižené populaci jsou rozdíly. Někdo např. nesnáší syrové mléko, ale kvašené mléčné produkty nebo sýry mu obtíže nepůsobí.

Češi mají v 90 % laktázu aktivní

Podmínkou trávení mléka je rozklad mléčného cukru, laktózy, prostřednictvím enzymu laktázy. Pokud není laktóza rozložena, je kvašena střevní mikroflórou za vzniku plynu. To se projevuje zažívacími obtížemi, plynatostí, průjmem. Laktázová aktivita v dospělosti chybí jen v asijských etnicích (čínské, japonské) a v černošské populaci.

„Zcela jiná je situace v indoevropské populaci. Její etnogenetický základ je v pastevecké populaci západní euroasijské stepi zachovávající laktázovou aktivitu i v dospělosti. Tito jedinci byli evolučně výrazně zvýhodněni, protože v mléce přijímali vysoce hodnotnou potravu. Jedinci s laktázovou aktivitou se s větší jistotou dožívali dospělosti a předávali tuto pozitivní vlastnost potomstvu. My patříme do populace, kde ztrátu laktázové aktivity - která je příčinou laktózové intolerance - v dospělosti vykazuje do 10% populace,“ upřesňuje odborník.

Z uvedeného je zřejmé, že tvrzení o plošné nesnášenlivosti mléka v dospělosti u nás, nemají racionální základ. Jsou výsledkem nekritických přejímání informací, které platí především v asijských etnicích.

Navíc mléčné výrobky, které vznikly přirozenou cestou mléčného kvašení, tj. jogurt či tvaroh, nebo byly získány sýřením, mají tedy laktózu rozloženou nebo ji neobsahují, proto tyto výrobky mohou konzumovat i jedinci trpící intolerancí laktózy.

„Naše populace je geneticky disponována k tomu, aby mohla požívat mléko po celý život. Konzumace mléka a mléčných výrobků představuje pro náš metabolismus velkou výhodu a je prospěšná zdraví. Mléko a kvašené mléčné výrobky pozitivně zasahují do regulací imunity. Posilují naši obranyschopnost, pozitivně ovlivňují střevní mikrobiotu  a brání tak rozvoji imunopatologických nemocí,“ dodává prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc. v rámci projektu Bílé plus. Více informací najdete na www.bileplus.eu.