Musí si přivydělávat a rozprodávat majetek - taková je situace mnoha českých seniorů. Důchody jim totiž nestačí na pokrytí základních životních potřeb. Kvalita života českých důchodců měřená jejich spotřebou neroste. Naopak výrobků a služeb, které pro život nezbytně potřebují, nakupují senioři až o polovinu méně než před deseti lety. Ukázala to sociologická šetření Rady seniorů České republiky.

„Kvalita života českých seniorů se měří poprvé v historii. Data jasně ukazují, že českým seniorům nestačí důchody na důstojný život. Průměrný důchodce proto musí pracovat a musí prodávat své věci,“ říká předseda Rady seniorů ČR Zdeněk Pernes.

Loni Rada seniorů ČR vyhlásila 12 seniorských priorit. Naplnit se zatím podařily jen dvě. Rada pro seniory vyjednala plnohodnotnou valorizaci důchodů a podařilo se jí obnovit také slevu na dani pracujícím důchodcům. „Vnímáme to jako velký úspěch, protože slevu na dani uplatňuje 150 000 pracujících důchodců. Klíčovým tématem je pro nás nyní zdravotnictví. Sociologický průzkum ukázal, že polovina českých seniorů považuje za největší problém právě zdravotní systém,“ popisuje Pernes. Například stokorunový poplatek v nemocnicích byl pro některé důchodce devastační. Rada seniorů oceňuje, že se vláda rozhodla tento poplatek znovu nezavést. „Usilujeme rovněž o hrazení očkování pro seniory. Zatímco proočkovanost českých seniorů se pohybuje na úrovni jednotek procent, v okolních státech jde až o 30 %. Tady podle nás není o čem diskutovat. Chceme prevenci a kvalitní zdravotní péči dostupnou pro každého seniora,“ vysvětluje Pernes .

Podle sociologického šetření hodnotí svou ekonomickou situaci jako spíše nebo velmi špatnou 27 % českých seniorů. „Kromě nespokojenosti se zdravotním systémem a vlastním zdravím se mnoho seniorů obává, že nebudou mít, kde bydlet. Celkem 26 % důchodců má velké obavy ze ztráty bydlení,“ uvádí autor studie Lubomír Vacek. Většina seniorů tráví volný čas doma. „Důvodem jsou nejen zdravotní problémy a styl života, ale také nedostatek peněz na rekreaci, kulturu, vzdělávání nebo sport. Po zaplacení základních služeb a výrobků jako je bydlení nebo potraviny českých důchodcům nezbývají peníze na uspokojení dalším potřeb, které jsou však nezbytné pro spokojený život,“ dodává předseda Rady seniorů ČR Zdeněk Pernes.

U příležitosti mezinárodního dne seniorů probíhá v Česku až 60 různých akcí, které připomínají roli a důležitost seniorů pro společnost a také problémy, se kterými se starší lidé potkávají. Jednou z hlavních akcí pořádanou Radou seniorů ČR je dnešní Mezinárodní konference na půdě Poslanecké sněmovny ČR, jejímž hlavním tématem je právě kvalita života českých seniorů. Výstupem akce je Memorandum ke zvýšení kvality života českých seniorů.

O Radě seniorů České republiky

Radu seniorů České republiky založilo dne 31. května 2005 12 členských organizací sjednoceného důchodcovského hnutí s téměř půlmiliónovou členskou základnou. Dnes je Rada seniorů ČR konfederací 25 organizací s celostátní působností, 6 organizací s regionální působností, 39 klubů seniorů a 8 Městských rad seniorů. V současnosti má rada přes 290 000 členů. Posláním Rady je vytváření otevřené společnosti pro všechny generace, koncipování mezigeneračních vztahů, dialogu a tolerance, aktivizace starší generace pro duchovní, kulturní, sociální a společenský rozvoj. Rada seniorů rovněž spolupracuje se státem při snaze o zajištění odpovídajícího sociálního postavení a životního standardu třetí generace, využití potenciálu, intelektu a zkušeností seniorů ve prospěch společnost a na tvorbě a realizaci projektů aktivního stárnutí české populace.

O Mezinárodním dnu seniorů

Mezinárodní den seniorů si celý svět připomíná každoročně od roku 1998. Organizace spojených národů vyhlásila rok 1999 Mezinárodním rokem seniorů dne 1. října, a proto se právě 1. říjen stal Mezinárodním dnem seniorů. Tehdejší generálním tajemníkem Kofi Annan pronesl poselství, ve kterém se věnoval celosvětovému stárnutí populace a rizikům, které přináší. Hlavním mottem jeho řeči bylo budování „společnosti pro všechny věkové kategorie“, kde senioři nebudou karikaturováni jako pacienti nebo penzisti, ale naopak budou vnímáni jako plnohodnotní členové společnosti, kteří přispívají k jejímu rozvoji.