Jsme pyšní, že máme svoji bohatou kulturu, krásné památky a nádhernou přírodu. Jsou místa, kam se vracíme několikrát do roka, abychom načerpali sílu. Třeba taková procházka v lese, nebo posezení na hrázi rybníka dokáže člověka krásně pohladit po duši. Stačí se jen dívat okolo sebe, poslouchat zvuky lesa a vychutnávat jeho vůni.

Před pár dny jsem mířila do jednoho jihočeského městečka, kde jsou krásné lesy a příroda, která láká stále více návštěvníků a cyklistů. Tato místa mám moc ráda a je tam hezky.

Zatím co se při jízdě autem kochám pohledem na krajinu, mně výhled pokazí spousty odpadků, které se na nás doslova šklebí od příkopů a malých odpočívadel podél cest. Když jedu zpět, tak je jich tam více a přibyly k nim i naplněné igelitové pytle. Fuj, binec, hnus! Jak se tam dostaly? Dali jsme je tam my, lidé. Asi proto, aby ta příroda byla škaredější a doma jsme ušetřili pár korun za odvoz odpadu!!!

Přijíždím do místa výletu a vydávám se pěšky po cestě, která je upravená pro pěší i cyklisty a vede po naší bývalé státní hranici. Jak je dobře, že sem do těchto míst nesmí jezdit auta. Les nabízí příjemnou procházku, natrhat si můžete brusinky, nebo borůvky a houby. Podle hlasitého projevu cyklistů slyšíte, že i jim se tam líbí, že je to pastva pro oči. Ale jen do té doby, než přijdete k malému přístřešku s lavičkou, kde si výletníci mohou odpočinout. Okolo přístřešku se válí opět odpadky – lahve od nápojů, obaly od svačin a sušenek, plechovky od paštik. Opět fuj, hnus! Proč to lidé dělají?

Po pár desítkách metrů je přechod pro pěší do Rakouska. A tam za hranicí nevidíte žádné odpadky a nepořádek. Všude čisto.

Proč se takto lidé chovají a vytvářejí taková škaredá zákoutí? Kdypak se to změní? Vždyť ta příroda musí zůstat i pro naše děti a další generace. Chovejme se k ní ohleduplně a važme si ji.

(Máte téma, které chcete zveřejnit Pod lupou? Zašlete na info@babinet.cz Stanoviska zde uvedená nemusí vyjadřovat názor Babinet.cz)