Už pět krásných let jsme sdíleli domácnost spolu s naším jezevčíkem Maxem.
Měl se u nás jako v bavlnce - měkoučký pelíšek, ty nejvybranější psí lahůdky, každodenní servis česání, mazlení, hraní... Prakticky všechno se točilo kolem něj. Měli jsme ho nesmírně rádi a on se od nás nehnul nikdy ani na krok.
Až jednoho dne k nám na návštěvu přijel malý synovec Tomáš. A protože byl krásný letní den a on zvířátka miluje, vzal Maxíčka na hřiště, aby se před dětmi mohl pochlubit svým zvířecím kamarádem. Max byl díky velikému zájmu všech přítomných o svou osobu ve svém živlu. Tomáš ostatně taky, a tak vodítko jen tak ledabyle uvázal k prolézačkám a šel si s dětmi hrát. Bohužel stačilo jen trošku více škubnout a Maxíček byl pryč. To bylo výčitek a slz, když dorazil Tomášek domů. Marně jsme hledali, ptali se všech okolo, psali inzeráty - výsledek prakticky žádný. Po Maxíčkovi jako by se zem slehla.
Jenže život bez pejska, když jste už někdy nějakého měli, je moc smutný a jakoby neúplný. Proto po měsíci marného hledání a oplakávání jsme si koupili pejska nového - jorkšírského teriéra Barču. Fenečka byla sice ještě moc maličká, ale zato krásně roztomilá. Postupně zacelila prázdné místečko po předešlém pejskovi, o kterém jsme si mysleli, že po tak důkladném pátrání snad už ani nemůže být mezi námi.
Uběhly tři měsíce, Barča rostla jako z vody, stejně jako Tomášek, který k nám často jezdil na víkendy. S několika kamarády si rád a často chodil hrát na nedaleké hřiště. Už bylo sychravo, ale i přesto se Tom oblékl a vyrazil s klukama zase jna oblíbené místo. Už z dálky prý uviděli na hřišti pejska. Když přišli blíž, poznal v něm Tomáš našeho ztraceného Maxe, který byl chudáček v zuboženém stavu a neuvěřitelně hubenýa zesláblý.
Naštěstí na nás nezapomněl, a tak když na něj Tomášek zavolal, z posledních sil k němu přiběhl.
Od té doby máme pejsky dva. Maxíček se dal dohromady, snad se definitivně a jednou provždy ze svého velkého výletu ponaučil. Po několika počátečních
neshodách se nakonec oba pejsci skamarádili a stali se z nich postupem doby nerozluční přátelé, kteří na se be nedají dopustit.
Vaše názory
Pro vložení komentáře se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.