Začnu asi takto, stala se mi taková věc, která se stává spoustě lidem, ať je to žena nebo muž, vím, že nejsem jediná... Nějakou náhodou mi na internetu skočila seznamka, a tak jsem si řekla, podívám se, třeba bych mohla někomu i odepsat a najdu fajn kamaráda. Hned ten první inzerát mě zaujal a tak jsem bez váhání odpověděla a hle, odepsal...

Psali jsme si e-maily a sms a později i přes ICQ. Psal mi, že mě má rád a tak jsem mu to napsala taky, proč ne, říkala jsem si. Ptal se mě, jestli ho mám ráda, a já na to, jen jako kamaráda, byl smutnej... Pak se pořád chtěl vidět, já moc ne, ale šla jsem... Byl to fajn večer, přišel mi hrozně hodnej, obětavej, laskavej. Na první dojem na mě zapůsobil, i když já nikdy na první dojem moc nedávám. Pracuje ve východních Čechách a domů jezdí na víkendy, má to dost daleko. Každý ten víkend jsme se scházeli, asi měsíc a půl, bylo to supr, moc mě to s ním bavilo a byla jsem s ním ráda, vždycky jsem se na něj hrozně těšila, ať jsem čekala přes týden nebo jen přes noc...

Asi jsem se do něj zamilovala, i když je to krátká doba na to, abych to poznala. Podnikali jsme výlety a chodili do bazénu, taky jsme plánovali třídenní výlet do Liberce...to už nevyšlo... Začal být divnej a málo mi psal, ptala jsem se ho, co se děje, co mu je..."nic" řekl vždycky, prý ho jen štve nadřízenej a tak...

Teď ve čtvrtek jsem se už naštvala a napsala mu, že se s ním něco děje a že to prostě vím, ať mě netrápí a řekne mi to... Na to odpověděl, cituji doslova "Já nevím co se děje, myslím na Míšu..." Míša je jeho bývalá přítelkyně, opustila ho. Nechtěl se se mnou o tom bavit, a tak jsem mu řekla ať si to promyslí, že mu dám čas, ale že chci, aby mi o tom něco řekl a vůbec abychom si o tom promluvili, ať myslí na to, že ona ho opustila a ať si uvědomí, proč ho opustila a že já ho mám ráda a umím odpouštět...

V pátek večer mi to nedalo a zavolala jsem mu, jestli má čas, jestli půjdem ven se projít, myslela jsem, že bych mu to usnadnila, tím že bychom si popovídali, nechtěla jsem naléhat, jen jsem chtěla vědět, jestli mi dává naději, nebo končí nebo co, prostě jsem chtěla znát jeho pocity a názor na věc. Prej nemůže, říkal, hlídal ségře syna... prej se v sobotu ozve... je sedm a ještě nic...

Dost mě to ranilo, protože on byl ten první, který se chtěl vidět a druhý den a další den...ten, který se chtěl držet za ruku a doprovázet mě domů a chodit pro mě a rozmazlovat mě... on se chtěl první líbat a mazlit a asi to chtěl dokončit a taky se první rozejít. Trochu se mi tímto článkem ulevilo. Děkuji za pozornost!!!!

Máte podobnou zkušenost? Chcete se podělit o svůj zážitek s ostatními? Napište nám do redakce na info@babinet.cz.