Zkušenost

Maminka už zapomněla, že jsem nás s Tájou ostříhala nůžtičkami z manikúry,
tak důkladně, že se za nás styděla a svěřila mi důležitý úkol. Od zítřka
budu vodit Táju do školky. Není to nic těžkého. Myslím, že to zvládnu.

Ráno nás maminka doprovodila na rozcestí mezi cestou z Podžatecké do školky
a do starého Mostu do školy. Máme to nedaleko, kousek do kopečka, potom
přejít hlavní ulici, kde jezdí tramvaj a ještě chvilku rovně po cestě do
Žižkovky pod Hněvín.

Zamáváme, beru Táju za ruku a jdeme. Před hlavní ještě jednou zamáváme,
potom se pozorně rozhlédnu a začneme přecházet. Naposledy se otočím.
Zaslechnu maminku něco volat. Nerozumím. Zastavíme. Snažím se zjistit, co
maminka chce. Najednou slyším charakteristický zvonek. Tramvaj. Přímo vedle
nás. Vidím úsměv řidiče. Zastavil a pobízí nás k ukončení přechodu. Stojíme
uprostřed kolejí. Teď už v pořádku dojdeme do školky.

Trápím se. Zase je něco špatně.

Když pro nás maminka přijde, hned se ptám, co chtěla. Prý mi říci, abych se
neotáčela a dávala pozor na cestu.