Jen odkvetlý zlatobýl

Ta noc mi přinesla znamení
zase rozechvěle hledám
co možná není a nikdy nebylo

nacházím jen odkvetlý zlatobýl
v údolí co ztratilo své jméno

ještě voní v nejasných siluetách
v záblescích vteřin němé minulosti
krystalky radosti podivně mrazivé
zahřívám horečným dechem
když bloudím v nebezpečných končinách

své otázky jsem chtěla schovat do dlaní
pro tajemné procitnutí příště

v období dešťů protekly čarami osudu
zašlapané do stop jakýchsi přeludů
nedočkají se odpovědí

zachránila jsem jen víru
v nekonečno přání
v zázraky splnění

minulost v náručí Hadonoše
pozvolna zhasíná
jako ty kvítky zlatobýlu

Cebalrai však září víc a víc
má oči které znám
nepatrný úsměv skrývající bolest
a stesk po zlatém údolí

znamení nelžou stačí dívat se pozorně
číst v hlubinách vesmíru
naslouchat srdcem i když přestává bít
pak uslyšíš záhadné hlasy
- anebo píseň ?

že jednou
znovu rozkvete...
.....