Soubor Laterny magiky se po dlouholeté pauze představil na zájezdu českému publiku, účastnil se totiž festivalu mladých divadel Young for Young, který probíhal od 3. do 6. dubna v severočeském Mostě. Laterně magice patřilo závěrečné sobotní vystoupení v Městském divadle. Soubor, který v současnosti spadá pod hlavičku Nové scény Národního divadla v Praze, uvedl svůj komponovaný program s názvem Cocktail 012, inscenaci, která je výborem zajímavých ukázek z různých inscenací, které jsou nebo byly na repertoáru a které si získaly srdce publika.

Jak se inscenace, která představuje průřez repertoárem i inscenačními principy Laterny magiky, líbila festivalovému publiku? „Dle ohlasů publika mohu říci, že diváci byli velmi spokojeni,“ říká šéf Laterny magiky Zdeněk Prokeš,“ „Potlesky na otevřené scéně a závěrečný dlouhotrvající potlesk to ostatně potvrzovaly. I organizátoři vyslovovali velká slova chvály. Je pravdou, že představení jsem sledoval a tanečníci podávali velmi kvalitní výkony. Vyhovoval jim i poměrně rozlehlý prostor mosteckého jeviště. Velký zájem o Laternu magiku potvrzovalo i zcela zaplněné hlediště.“

Cocktail 012 představuje kaleidoskop ukázek z repertoáru Laterny magiky sestavený do celovečerního programu. Zahrnuje střípky z minulého repertoáru, jako je například taneční skeč Krkolomná jízda z 60. let, ale i ze současných inscenací (Lagendy magické Prahy, Graffiti). Součástí je také krátká revue Code 58.08, kterou Laterna magika oslavila v roce 2008 50. výročí svého založení a ve které naznačila, jak se film a digitální technologie mohou rozvíjet spolu s taneční složkou v rukou mladé generace.

Kouzelný cirkus v digitální podobě: zásluhou Mecenášského klubu

Legendární inscenace Kouzelný cirkus se zmodernizovala. Nebojte se, poetické vyprávění o Klaunech, Svůdci a Venuši nepropadlo zásahům dramaturgickým, ale novou formu dostal film, který se celých 36 let používal v klasické podobě a volal po restaurátorském zásahu. Veškerý filmový materiál byl během uplynulého roku zdigitalizován, a to především zásluhou Mecenášského klubu Národního divadla, který na revitalizaci inscenace přispěl nemalou částkou 100 000 Kč. Digitalizace filmu, který v analogové podobě vytváří svůj panoramatický efekt pomocí tří promítaček, probíhala postupně. Filmové pásy byly převáděny po jednotlivých okénkách a obraz byl vyčištěn a barevně sladěn. Poprvé se v kompletní digitalizované verzi hrálo 4. dubna 2013, představení navštívili také mecenáši, které čekalo slavnostní setkání a prohlídka technického zázemí s odborným výkladem.

„Film se přepisoval ve Filmových laboratořích na Barrandově pomocí filmového snímače (Telecine Spirit HD),“ vysvětluje Roman Dušek z projekce Nové scény ND proces přepisu. „Původní sken bez jakýchkoli lokálních úprav dostávám já a dále upravuji často každý jednotlivý frame, pěkně okénko po okénku. Obraz se pak koriguje na více úrovních.  Nejdříve se upravují různé parametry obrazu - barvy, jas, kontrast, ostrost atd. – např. každá ze tří původních filmových kopií měla jinou barevnost, takže bylo nutné to nějak sladit dohromady. Dále bylo potřeba srovnat pozice jednotlivých snímků, obraz i místy skáče, a na závěr ještě vyčistit od různých nečistot a vyretušovat místa, kde je film fyzicky poškozený. Prakticky je to restaurátorský projekt s tím, že se jako ve všech představeních Laterny magiky jedná hlavně o kulisu k dalšímu ději na scéně. Při editaci se zohledňují i jiné součásti představení, a tím je tato práce dost specifická a zajímavá.“ Rozhovor o celém procesu digitalizace si můžete přečíst na stránkách Nové scény ND: http://www.novascena.cz/cs/blog/detail/850/

Kouzelný cirkus je na repertoáru souboru Laterny magiky už plných 36 let a v tuzemsku i v zahraničí se uskutečnilo už přes 6 200 repríz, řadí se tak k nejhranějším inscenacím na světě. V současném repertoáru Laterny magiky je také nejtypičtější ukázkou jejího umění jako syntetického divadla. Divadelní prostor se v něm mění v cirkusové šapitó a diváka vtahuje do dění nejen panoramatický obraz a oblíbené triky s prolínáním předobrazu a reality. Poetické vyprávění o marné pouti za nedosažitelným ztělesňují postavy klaunů, podněcované kouzelníkem – Svůdcem a vidinou krásné Venuše, která na sebe bere podobu pozemských žen. Duchovním otcem představení byl významný režisér Evald Schorm a spolu s ním dlouholetý šéf Laterny magiky a náš světoznámý divadelní architekt Josef Svoboda, který svou fantazii na scéně Laterny magiky uplatňoval do konce života. Na představení se podílel např. Jan Švankmajer jako režisér a scénárista, Jiří Srnec, jinak známý jako zakladatel českého černého divadla, filmový kameraman Emil Sirotek, choreografové Karel Vrtiška, Vlastimil Jílek, který byl ve své době českou baletní hvězdou, Jiří Hrabal z Československého souboru písní a tanců, Josef Koníček (také choreograf televizních pořadů a filmů) a František Pokorný - ten letos oslavil své 80. narozeniny.

-------------

Laterna magika, která se v roce 2010 vrátila do svazku s Národním divadlem, je od 1. 1. 2012  trvalou součástí Nové scény Národního divadla. Cílem je tvůrčí oživení Laterny magiky a také větší zacílení její tvorby na českého diváka. První inscenací realizovanou po spojení Laterny magiky a Nové scény bylo rodinné představení Vidím nevidím, které vyniklo pod vedením režisérky a animátorky Marii Procházkové. 21. března 2013 se pak uskutečnila premiéra projektu Antikódy, tanečně-multimediální inscenace inspirované stejnojmennou básnickou sbírkou Václava Havla, kterou zrežíroval Braňo Mazúch.

www.laterna.cz