Z pohledu dětské obezitologie se dítě stává zrcadlem rodiny, v níž žije. Odráží nastavený životní styl a určité genetické předpoklady. Lze na něm také snadno vypozorovat výživové nedostatky, které vedou k nerovnováze mezi energetickým příjmem a výdejem. „Každé dítě je součástí pevně daného rodinného modelu. Ten je jasně definován cyklem „vydělat – koupit – uvařit – sníst“ a pohybovými aktivitami,“ říká obezitolog a pediatr MUDr. Zlatko Marinov, odborný poradce projektu Žij zdravě.
V současné době se doporučuje přizpůsobit stravování dětí jednotlivým vývojovým fázím. To může pomoci i jako prevence nadváhy a obezity. „Mladý organismus spotřebuje 50–60 % energie na základní metabolismus, 20 % na výkon během dne a 10 % na obnovu tkání. Dítě se průběžně vyvíjí. Na svůj růst oproti dospělým spotřebuje 10 až 30 % denního energetického příjmu,“ vysvětluje MUDr. Zlatko Marinov.
Snídaně – základ každého dne
Vyvážená snídaně je nejdůležitějším jídlem, podporuje trávicí trakt, rozbíhá energetický metabolismus. Měla by tvořit přibližně 20–25 % celkové denní přijaté energie. Je nutná především u školáků, podporuje proces učení a soustředění během vyučování. „Je důležité vést děti k pravidelnému snídání již od útlého věku. Předejde se tak velmi častému nešvaru, kterým je vynechávání jídla ráno,“ říká MUDr. Marinov. Rodiče by měli volit potraviny s vyšším podílem pomalu stravitelných polysacharidů (vlákniny), kvalitní mléčné výrobky a čerstvou zeleninu nebo ovoce. Jen velmi omezeně lze dětem podávat buchty, koláče a tučné croissanty.
Snídaně by měla být vyvážená ve své skladbě, chuti, barvě a vůni. Tyto vjemy jsou pro děti při výběru jídla rozhodující. „Je důležité překonat ranní nechutenství a zafixovat u dětí potřebu snídat, která jim zůstane do dospělosti. Základem snídaně by měly být celozrnné snídaňové cereálie s mléčným výrobkem a čerstvým ovocem,“ doporučuje MUDr. Marinov.
Svačina není snídaně
Dopolední svačina by měla doplnit přibližně 10–15 % energetického příjmu. Školní svačina má navazovat na snídani, ale nesmí ji zastupovat. Vedle sacharidové energetické složky má být obohacena o plnohodnotné bílkoviny, které jsou základním kamenem pro zdárný růst a vývoj dětí. Svačina by se měla přizpůsobovat věku, životnímu stylu a chuťovým preferencím dítěte, jež se v průběhu času mění. Neměla by nadměrně zatěžovat trávicí trakt množstvím ani složením.
Základem svačiny má být ovoce nebo zelenina, celozrnné pečivo nebo cereální tyčinka s nižším obsahem cukrů a tuků. Chybět by neměl ani zakysaný mléčný výrobek nebo tvaroh. „Obecně nepatří do jídelníčku dětí uzeniny, nasycené tuky a takzvaně „prázdné“ kalorie v energeticky bohatých potravinových doplňcích,“ upozorňuje MUDr. Marinov.
Oběd – nejlépe ze školní jídelny
Oběd ze školní jídelny zaručuje svou skladbou, obsahem i načasováním dodržení zásad zdravého životního stylu. Měl by pokrývat přibližně 30–35 % denního energetického příjmu. „Racionální oběd má být pestrý a obsahovat vyvážený poměr všech základních složek: polysacharidů, kvalitních plnohodnotných bílkovin, vhodných tuků a mikronutrientů,“ říká MUDr. Zlatko Marinov. „Jídlo by především mělo doplňovat energii,“ dodává.
Odpolední svačina – ovoce a mléko
Odpolední svačina má tvořit přibližně 10 % energetického příjmu. Měla by doplnit energii potřebnou pro aktivní pohyb, kterým je třeba vyvážit dopolední psychicky náročný, ale fyzicky nenáročný pobyt ve škole. „Odpolední svačina by se měla skládat z mléka, mléčných výrobků a porcí méně sladkého ovoce nebo zeleniny,“ doporučuje MUDr. Marinov.
Večeře – nezapomínejte na společné stolování
V ideálním případě by měla večeřet celá rodina společně. „Kromě vhodných pokrmů je nesmírně důležitá komunikace v klidu a bez rušivých elementů, jako je televize,“ říká MUDr. Marinov. Na talíři by měl být dostatečně často středomořský typ stravy s vysokým obsahem esenciálních mastných kyselin, například ryby a další mořské plody. Večeře by měla proběhnout minimálně 2–3 hodiny před spaním.
Nedílnou součástí zdravého stravování je i pitný režim. Slazené nápoje zvyšují energetický příjem a tvoří hlavní zdroj přidaných volných cukrů. „Jejich spotřeba se za posledních 20 let zvýšila trojnásobně, 50–85 % dětí ve škole konzumuje alespoň jeden sladký nápoj denně. Na celkovém energetickém denním příjmu se mnohdy podílí 10–15 %,“ dodává MUDr. Marinov. Pitný režim dětí by měl zahrnovat především neslazené nápoje, nejlépe čistou pramenitou vodu.
Vaše názory
Pro vložení komentáře se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.