Když jsem byla asi v polovině páté třídy, s mamkou jsme se společně dohodly, že přestoupím na jinou školu. V mé předtím dosavadní škole, které všichni říkali „ústav“, jsem neměla s učením žádné problémy, spíš s učiteli na anglický jazyk. Vše, co jsem anglicky dosud uměla, bylo zásluhou kamarádky mé maminky, se kterou jsem se už od školky učila. Ostatní, ti, co neměli možnost jako já, měli s angličtinou velké problémy. Ti, co odcházeli na střední školy, gymnázia, apod. Také.

Už jsem byla pevně rozhodnutá, že přestoupím, dokonce i školu jsem měla vybranou. Základní škola Žernosecká s rozšířenou výukou jazyků v Praze.

V květnu jsem měla dělat zkoušky (jen z angličtiny). Vstoupila jsem do třídy, ve které bylo dalších asi patnáct dětí. Přišly učitelky, rozdaly nám papíry a my začali vyplňovat. Přítomný čas, přítomný průběhový, minulý... Byla to docela hrůza, protože jsme se minulý čas ještě neučili.

Pak jsme ještě dělali ústní zkoušku. Ta dopadla snad nejlépe. Při čekání na výsledky jsem se seznámila s jednou holkou, která dělala také zkoušky a postupně jsem zjistila, že ten minulý čas tam neuměl snad nikdo. V tom najednou přišly učitelky, které nás zkoušely. Nervozita vládla celou chodbou. Přijati! Všichni! Maminky měly snad větší radost než my.

Po prázdninách jsem nastoupila do nové třídy. Když jsem se objevila ve dveřích, zarazila jsem se. Všichni se mezi sebou bavili, byla to jejich třída a já... vetřelec, narušitel. Ani tu Katku, tu kamarádku ze zkoušek jsem tam neviděla. Vešla jsem a najednou na mne všichni zírali, hrůza!! Sedla jsem si do prázdné lavice k oknu a koukala z okna, jen abych na ně nemusela vidět. První zvonění. Málem jsem se rozbrečela, ale pak přišla Katka, moje spása. Sedla si ke mně a v té chvíli jsem byla v pohodě.

Postupem času jsem se seznámila se zbytkem třídy a našla si nové kamarády, Třídní učitelka byla bez problémů a ostatní učitelé taky. V zimě jsme odjeli na lyžařský výcvik, já a Katka jsme trávily spoustu času s klukama z vedlejšího pokoje. Užívali jsme si zimy, dělali jsme blbosti, bylo nám jedno, co se kolem nás dělo, ale jednou k nám do pokoje přišla třídní učitelka a řekla mně a Katce, že jsme celou třídou úplně rozhodily a strašně nám vynadala, třískla s dveřmi a odešla. Po lyžáku bylo hodně problémů, mamka dokonce musela několikrát do školy. Ve třídě bylo asi měsíc napětí, ale potom se to srovnalo. Na konci června jsme jeli na školu v přírodě a tam jsme si společně i s vedlejší třídou pěkně užívali.

Přišly prázdniny, sedmá třída dávno skončila, teď už půjdu do deváté a myslím si, že jsem mezi ně docela dobře zapadla.

Vilda, 14let

Máte i Vy podobnou zkušenost? Chcete se podělit o svůj zážitek s ostatními? Napište nám do redakce na info@babinet.cz.