Hřích

Kapka plna vody,

jenž osud upustil

do suchých hlubin

beztvaré země.

Spadla kapka zrna,

jenž bez vláhy

vyrostlo na neúrodné půdě.

Z kapky stal se déšť,

ze zrna vzešlo pole

obděláváno nesplatitelnou láskou,

matkou všech plodů.

I plody zplodí lásku,

avšak...

Oč bude řetězec prodloužen,

o lásku, či plod?

Ne! Řetězec bude uzamknut a zrezaví!

Řetězec škrtíce sám sebe

otráví půdu, udusí plod

A uvězní lásku.

Pole už nevzejde.

Kapka už nebude plna vody,

Nýbrž písku, jenž

Bude hyzdit zpustošenou

zem dál a dál...

...než se Všemohoucí slituje.