Právě jsem dočetl (téměř jedním dechem) knížku "Nejkrásnější čínské příběhy" (PORTÁL 2005, 143 stran). Autorkou je doc. (PhDr. Věna Hrdličková, CSc.sinoložka a japanoložka, autorka či spoluautorka řady populárních knížek z čínské i japonské kultury (Příběhy o soudci Ookovi, 1984, Jarní hlasy, 1989, Moudrost staré Číny, 2002, a mnohých dalších), ale i odborných prací, zejména o čínských a japonských zahradách. Tentokrát čtenáři předkládá výběr z mnoha tisíc příběhů, které neodmyslitelně patří k čínské kultuře a často jsou součástí vypravěčského či divadelního repertoáru. Těchto čtyřicet šest poutavě převyprávěných příběhů zahrnuje jak příběhy o mytologických postavách, kulturních hrdinech, bozích a bohyních, tak i vyprávění o historických postavách a historických dějích.

Jsou zde i pověsti o krásných ženách, kvůli kterým se hroutily státy, o věrné Meng Ťiang-nü, o císařově milostnici Jang Kuej-fej, o Mu-lan, která se stala vojákem místo svého starého otce. Někdy zde najdeme příběhy, které jakoby byly předobrazem příběhů známých z evropské kultury - osudová láska Liang Šan-pa a Ču Jing-tchaj připomíná příběh Romea a Julie (oba milenci nakonec umírají, když jim není souzeno, aby se vzali. Najdeme zde i "čínského Prométea" - Suej-žen také přinesl lidem oheň, i když nikoli za tak dramatických okolností jako Prométeus.

Vybrané příběhy jsou v čínské kultuře notoricky známé a odkazy na ně najdete v mnohých čínských dílech. Je proto dobré se s nimi seznámit, stejně jako s příběhy z řecké mytologie. Příběhy jsou většinou velmi krátké - od několika řádků (Čuang-c' a motýl) až po čtyři až pět stránek, takže se dají velmi lehce zapamatovat.

Knížku vřele doporučuji všem zájemcům o půvabné příběhy. Nedoporučuji však si ji brát do postele, protože pak se od ní do rána neodtrhnete.

Ukázka:

Liang Šan-po a Ču Jing-tchaj

Když průvod míjel Šan-poův hrob, požádala své průvodkyně, aby jí dovolily uctít památku toho, koho nadevše milovala. Jakmile nosítka zastavila, nevěsta z nich vystoupila a vrhla se s hlasitým vzlykáním na mohylu.

"Jsme-li si opravdu souzeni, ať se hrob otevře," zvolala. Jen co domluvila, s hlasitou ránou se její přání vyplnilo. Hrob se otevřel a Jing-tchaj do něho bez váhání skočila, dříve než jí v tom služebné mohly zabránit.