Spisovatelka Šárka Junková se na našem knižním trhu objevila právě před rokem. Dnes ji čtou tisíce mladých dívek a dokonce i jejich maminek. Možná i Vaše dcera má její knihu ve své knihovničce. Protože ji osobně znám, vyzpovídala jsem ji pro Vás!

Šárko, jak se to stalo, že jste začala psát?

Tak to už bylo dávno, na základní škole , na gymnáziu i na vysoké...

Proč si Vaše knihy můžeme přečíst až teď??

Toť otázka ! Psala jsem do šuplíku. Styděla jsem se své příběhy někam poslat....

Až jednou...

"Smích". Až jednou jsi přišla ty a řekla mi, že tohle poslat musím a já to udělala. Vlastně tys to udělala za mne, protože já neuměla pracovat s internetem.

A za dva týdny Vám napsali z vydavatelství Víkend, že příběh berou a do dvou měsíců vyšla Vaše první knížka "Když padá nebe".

Řekla jsi to přesně.

Proč vlastně píšete?

Vždycky jsem hodně četla a jednou mi prostě přestalo stačit co o hrdinech napsal spisovatel, tak jsem jim napsala příběh sama. A tak to začalo....

Vaše knížky jsou občas smutné, silně citové, a takové nic neskrývající...

Takové, jaký je život! Ty také nemáš v životě čas přemýšlet, jak svému okolí naservíruješ třeba vztek, divokou radost nebo velký smutek, Chováš se přirozeně, občas trošku hrubě, někdy i necitelně vůči okolí, jindy zase mile a laskavě. Takoví jsou i mí hrdinové.

Příběhy mají skutečný základ?

Mají, každý hlavní příběh mi někdo pověděl nebo jsem si ho přečetla v černé kronice a pak ho převyprávěla.

Co Vám psaní dává?

Baví mne a to a taky...

Tak to řekněte...

Taky si přes knížky trošku vyrovnávám účty. Je to moje relaxace. Třeba když mne naštve v obchodě neochotná prodavačka, tak ji hned v příští knížce představím jako nějakou hodně nepříjemnou osobu. To je moje pomsta. Tak se na ni příště můžu zase klidně usmívat. A na druhou stranu, když mne někdo potěší, předvedu ho jako laskavého člověka, který mým hrdinům hodně pomohl....

Píšete hlavně pro dospívající dívky.

To není tak docela pravda. Vydala jsem zatím tři knihy pro dospívající dívky, ale píšu i pro dospělé a pro menší děti. O vydání knihy pro dospělé ženy, které nezapomněly snít, se jedná. Má zatím pracovní název "Princi se nežení s Popelkami". Taky mám v redakci na posouzení dobrodružný příběh pro chlapce od 9 let.

A co muži?

Ufff. Pro ty se mi píše hůř. Ale nezapomenu na ně. Zkouším detektivku...

A teď připravujete knížku o rodičích a dětech...

Ano, ta mne moc těší a psát ji je legrace. Včera jsem se tak smála nad některými příspěvky rodičů, že si moje rodina myslela, že se už nikdy nepřestanu chechtat.

Takže Vám s psaním knihy někdo pomáhá?

Ano. Prosím všechny rodiče, aby přispěli svou troškou do mlýna a pomohli knihu dotvořit a okořenit příběhy ze skutečného života. Kniha má pracovní název „Smích i pláč života“ a její první část bude tvořit příběh jedné svérázné maminky a jejího synka Jarouška. Druhá část knihy – to budou právě skutečné veselé příhody s dětmi tak, jak mi je napíšete Vy !

Své příhody, veselé výroky Vašich i cizích dětí , vtipy o rodičích a dětech, které Vám jdou od srdce atd... zasílejte laskavě na adresu: JunkovaSar.@seznam.cz Podepište je tak, jak chcete, aby byly uvedeny v knize (např. plným jménem i adresou, přezdívkou či jen křestními jmény...)

Vaše příspěvky budou slosovány jednou za měsíc od června do října (pokud se jich sejde alespoň 10 v měsíci) a vylosované „pomocníky“ odměním knihou.

Šárka Junková vydala zatím tři knihy, které jsou sice určeny dospívajícím dívkám od patnácti let, ale jsou čtivé a zajímavé i pro jejich rodiče. Jmenují se: Když padá nebe, Schody do ráje a Sejdeme se v nebi, vydalo vydavatelství Víkend.

Za rozhovor děkuje Janka