Problémy s klíšťaty jsou všeobecně známé: značná část našeho území, především oblíbené rekreační oblasti kolem vodních toků, je jimi zamořena podobně jako okolní státy. Navíc se vlivem oteplování klíšťata vyskytují ve stále vyšších polohách (dříve do 600 m nad mořem, nyní konkrétně v ČR i v Krkonoších a na Šumavě ve výškách 800 – 1 000 m nad mořem). Každé třetí klíště je nakažené, což znamená, že přenáší klíšťovou encefalitidu, proti které lze očkovat, a lymeskou borreliózu, před kterou očkování nechrání. Ta postihuje řádově více lidí. Proti klíšťové encefalitidě se očkuje třemi injekcemi v postupných intervalech, celkem asi za 1 200 Kč. Ideální období pro očkování představuje zimní období, ovšem očkovat lze i ve zrychleném tempu. V ČR je proočkovanost proti klíšťové encefalitidě velice nízká, zhruba 10 % (v okolním zahraničí asi trojnásobná). Nakažených klíšťat prý nepřibývá, ale setkává se s nimi stále větší počet lidí. Není divu, když klíšťata stále častěji osidlují i traviny v městských parcích. Ohniska nemocí přenášených klíšťaty se nacházejí také v Německu, Rakousku, na Slovensku a ve Slovinsku, ve Švýcarsku, v Polsku, ve Švédsku a na území pobaltských republik. Ohroženi tak jsou především turisté.

Výzkumníci celého světa hledají antibiotika, která by rizika útoku nakaženého klíštěte minimalizovala, ale nedávno vyvinuté antibiotikum zasahující proti borreliím (ve Frankfurtu nad Mohanem) musí projít ještě mnoha zkouškami.

Je tedy jasné, že obyvatelé či pravidelní víkendoví návštěvníci oblastí zamořených klíšťaty by se měli dát očkovat. I tak si ponesou částečné riziko. Co ale další část populace, lidé, kteří chodí do lesa málo, případně se nemohou nechat očkovat třeba ze zdravotních důvodů apod.?

Zatím se jim doporučují repelenty, dobré oblečení (dlouhé rukávy i nohavice, kvalitní obuv) a po návštěvě lesa či palouku se důkladně prohlédnout. Na pracovišti Akademie věd ve Valticích zkoumají všechny druhy hmyzu, které přenášejí nebezpečné choroby. Nabízejí ojedinělou službu: pošlete-li jim klíště, které vás napadlo, obratem je vyšetří a sdělí, zda je infikované. Klíště se musí poslat nerozmačkané v lékovce s listem trávy, aby nevyschlo. Pokud se zjistí, že zaslané klíště je infikované, pracovníci se s klientem obratem spojí. Vyšetření jednoho klíštěte stojí 120 Kč.

Skutečně převratnou novinku v lékárnách v České republice i na Slovensku představuje je Antisept Juwimgel. Jde o sadu dvou preparátů, jejichž včasná a přesná aplikace má ochránit před následky kontaktu s nakaženým parazitem, nejčastěji klíštětem. Přímo na ránu se nejdříve nanese tekutý roztok s jódem, který v přenašeči (klíštěti) zlikviduje nebezpečné bakterie. Poté se uplatní gel s obsahem významných složek (koloidní stříbro apod.), které posílí účinky antiseptického roztoku, zabrání svědění a přispějí k hojení.

Dvousložkový léčebný přípravek pro celou rodinu přijde na sezónu v lékárnách ČR zhruba na 350 Kč. Je vhodný pro široké spektrum jedinců, pokud netrpí alergií na jód. Do lékáren jej dodává společnost Phoenix, podrobnější informace obsahují stránky www.lekarna.cz, kde lze přípravek také objednat, nebo www.juwim.cz.

Spektrum účinků léčebného přípravku je širší: kromě klíšťat zasahuje proti přenašečům dalších chorob (mimo včel a vos), takže se uplatní i při přírodních katastrofách provázených přemnožením hmyzu. Lékaři doporučují ošetřit stejným způsobem také podezřelé škrábance a píchnutí neznámého původu, stejně jako zvířecí kousnutí. Kromě lidí chrání před rozvinutím infekce rodinné miláčky, zejména psy a kočky.