Jsi muž

Čisté povlečení voní,

myšlenky se hlavou honí

letos stejně jako vloni.

Proč je pán Bůh asi stvořil,

opilý stavěl a zase bořil,

zbytečně se se vším mořil.

Zapomněl cit a lásku jim dát,

upřímnost, něžnost přimíchat,

umějí dávat jen mat.

Nesnáší překážky a ženské slzy,

každé vybočení je hned mrzí,

síla opouští je brzy.

Chtějí všechno tady a teď,

ze všeho slízat slaďoučký med,

zešikma vidí tenhleten svět.

Přesto chci tvoji blízkost a objetí,

i když mě zklameš vzápětí

a patříš k tomu lidskému prokletí.

JSI TOTIŽ MUŽ!