Petr Velfel- KUCHYNĚ DOMÁCÍ TECHNIKA

Přemýšlíte právě o tom, jak si zařídit kuchyň, aby se Váš doživotní úděl hospodyně alespoň trochu zabalil do zlatého pozlátka, aby se Vám ta druhá směna odpracovávala v důvěrném prostředí? Pak je právě Vám určena publikace Petra Velfela - KUCHYNĚ, kterou vydalo nakladatelství Paradise Studio, Hradec Králové 2005. Myslím si, že investice do dobře projektované a vybavené kuchyně se určitě vyplatí. I aut si za život koupíte několik, ale kuchyň - ta je jen jedna.

Zpět ke knize, která je obsahově nesmírně bohatá, protože se snaží postihnout opravdu všechno, co je s kuchyní spojeno, včetně spotřebičů, úchytek, typů na pracovní desky a osvětlení, až po doplňky. Ty kuchyni dávají tu správnou atmosféru, kde se řeší vše - přes drby s kamarádkou, známky ve škole, až po závažné debaty o manželských pocitech.

Je rozdělena na dvě základní kapitoly.

První je nazvána Kuchyně. V ní si počteme o všem, co bych v počítačovém slangu nazvala „hardware“, tj. nábytek, obklady, pracovní desky, dřezy,podlahové krytiny.

Druhá kapitola obsahuje „software“ Domácí technika, což je srdce kuchyně, to, co nám má pomáhat urychlit a ulehčit naši těžkou a sisyfovskou práci při zachování rodu: sporáky, trouby, myčky, ledničky, mixéry. Vždyť to znáte.

Součástí knihy jsou barevné fotografie, při nichž toužebně vzdychám jako chlapi nad časopisem s posledními modely Porsche a Ferrarri. Mít tak v kuchyni plné výsuvy, kdy zásuvka vyjede jak po másle až nakonec a nevypadne, kdy se nehrbím při vyndávání olbřímích hrnců na špagety, guláš a knedlíky, digestoře, co se nezanáší mastnotou a vysají ale úplně všechen pach z vařeného zelí a drožďové pomazánky. A ty barvy a materiály! Hlaďoučké a omyvatelné, co sluší naší pleti a neodřou se a neoprýskají jako t.č. umakart. Všechno je tak sterilně čisté a dokonalé, až se skoro děsím, jestli se tam může vstoupit za účelem vaření, přeci takovou nádheru neznehodnotím pomoučenýma rukama a takovou perverzitou jako jsou šlupky od brambor.

Uvítala bych, kdyby se na fotografiích tyto skvostné architektonické výtvory polidštily lidskou přítomností, sem tam nějaké známky opotřebování a používání by neškodily. Naaranžované kusy zeleniny nebo všelijakých dobrůtek beru spíš jako úlitbu bohům, než že ta kuchyň má být dějištěm života rodiny.Zaujala mě část o kuchyňských drtičích, které byly mým snem, než jsem přesvědčila svého muže o nutnosti zřídit místo pro kompost. Je levnější, ekologištější, a ještě se přitom proběhnu.

Kniha je sice vytištěna na kvalitním křídovém papíře a kvalitní fotografie jsou přirozenou součástí textu, ale ten je, ouha, psán bleším písmem, moje tchyně to prostě nemohla přečíst. A nejen ta. Také bych se přimluvila u vydavatele, nešly by reklamy, ač jsou nejspíš životně nutné, aby kniha vůbec vyšla, uveřejnit až za koncem textu? Některé časopisy to tak dělají , a mně to jako jejich pravidelnému čtenáři vyhovujeSečteno podtrženo, myslím si, že tato kniha bude velmi dobrým rádcem pro ty, co budou kuchyni teprve zřizovat. Jenom nesmíme zapomínat, že je dobře všude, kde se mají lidi rádi, i když mají jen tu obyčejnou umakartovou linku a na míchání jen vařečku.

Dobrou chuť a hodně lásky!