Brána lásky

Hlaď mě, hlaď mě,

půjdeme spolu na dlouhou pouť,

zbaveni jsme všech pout.

Hlaď mě a ruku mi dej,

spánek doznívá

a Ty sníš svůj sen.

Až vyjde slunce zář,

osvítí Tvou tvář,

budu se jen dívat.

Ustláno není jen na růžích,

půjdeme i cestou z kamení,

ledovou vodou i výsluním.

Noční píseň snů doznívá,

zamčenou ji máš pod víčky.

V duši nám zbylo světlo,

světlo jedné krásné chvilky,

má nás v moci.

Prošli jsme branou,

které se od věků říká

Brána lásky.