Babinet.cz  /  Magazín  /  Doteky múzy  /  509. Neznámá krajina

509. Neznámá krajina

Jana Šulcová

Neznámá krajina

Nenechám Tě jít, lásko má,

nemůžeš odejít,

do krajiny neznámé.

Stále něco hledáme

a věříme v lepší den,

který přijde s novým ránem.

Do voňavého klína Ti položím noc,

k nohám modré z nebe,

já chci jen Tebe.

Ruce jsou křídla bělostná,

slunce je odleskem Tvojí tváře.

Zastavil se čas,

jako slunce za bílého dne

a měsíční záře na hvězdném nebi.

V krajině snů jsem Tě hledal,

dlouhou cestu mám za sebou

a štěstím se zalykám.

Nenechám Tě odejít,

do neznámé krajiny.

Vaše názory

Pro vložení komentáře se prosím nebo zaregistrujte.

Další z magazínu

  • Babičko, kdy zemřeš?

    „Babí, můžu jít k Vám nahoru?“ ozval se dětský hlásek pod schodištěm. „Tak jen pojď“, odpověděl mu ženský hlas s potěšením a zjevnou radostí....

  • 1927. Máma

    Autor : Lucie Absolonová Máma Náš čas je pouhopouhé prozatím Tvůj smutek může zahnat objetím Anděl, jenž suší tvoje slzy On ví, že je...

  • 1926: Objetí

    Autor: Václava Eiblová Objetí   Spočinout v objetí na chvíli,   Objetí přítele pevné, chápající Mohu věřit, mohu doufat ...

  • 1925. Máj

    Autor: Karel Koura   Máj   Na rozkvetlém paloučku ztichly včelí hlásky v zapadajícím sluníčku usnuly sedmikrásky   ...

Náš tip
  • Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz