BONN/MNICHOV (PLUS) - Jednu z nejdůležitějších rolí hraje v životě každého člověka vzhled. "Podle něj ho také posuzujeme a přisuzujeme mu charakterové vlastnosti i schopnosti, i když neexistuje žádná spojitost mezi zevnějškem a třeba průbojností nebo inteligencí," tvrdí Reinhold Berger, sociální psycholog z univerzity v Bonnu. Zejména u mužů, na rozdíl od jejich ženských protějšků, ovlivňuje jejich postavení v soukromém i pracovním životě především barva a množství vlasů. Po kariérním žebříčku totiž obtížněji stoupají ti, jimž příroda nadělila rudou kštici nebo předčasně trpí plešatostí. Veřejnost často negativně přijímá především rusovlasé, o nichž panují předsudky, že jsou nadměrně nervní a shůry toho také moc nepobrali. U holohlavých se zase traduje, že s jejich úspěchem u žen to není nijak valné. Jejich pověst nijak nevylepšuje ani zjevná inteligence, která u mnohých z nich přímo bije do očí.

Nelze se proto divit, že nejen členové postižených skupin, ale zhruba dvě třetiny všech mužů si tolik zakládají na vlastním zevnějšku. Zvláště pak příslušníci mladší generace, kteří neustále experimentují s porostem hlavy ve snaze vytvořit si a podtrhnout vlastní neopakovatelný styl. Každý vypadlý vlas v podstatě ohrožuje nejen jejich sebeobranu, ale stává se rovněž nebezpečím pro jejich osobní i profesní zařazení a uplatnění.

"Při pohledu do zrcadla se jim neúprosně vybavuje zásada, že méně vlasů znamená více problémů," tvrdí mnichovský psycholog Siegfried Brockert.

Nemluvě o tom, že se hrozí okamžiku, kdy se stanou terčem nejapných vtipů svého okolí, které je k plešatým a holohlavým značně nemilosrdné. Výrazy jako bleskovka, sjezdovka nebo kulečníková koule patří přitom ještě k těm laskavějším. Ani maskování parukou či tupé se nesetkává s kladným ohlasem, ale spíš provokuje k drsnému žertování.

I nadále totiž v obecném vědomí přetrvává, že vlasy jsou jedním z nejdůležitějších znaků mužnosti, čemuž ostatně dává za pravdu i výzkum uskutečněný agenturou EMNID mezi 386 ženami. Vyplynulo z něj, že pokud jde o první dojem, šestkrát větší šanci na seznámení u nich mají muži, jimž neprosvítá kůže na hlavě.

"V mnoha kulturách je násilné ostříhání vlasů považováno za způsob, jak zbavit protivníka jeho mužnosti a ponížit ho," uvedl Siegfried Brockert a dodal, že proto jsou například vězňům hlavy zcela vyholovány.

U vojenských rekrutů, kteří často podstupují tutéž proceduru, se předpokládá, že se potupa jejich mužství odrazí ve zvýšené agresivitě, kterou uplatní při výcviku a hlavně v bojovém nasazení.

"Muži však nechtějí jenom bojovat, ale především se líbit. I sami sobě," podotýká k těmto praktikám mnichovský psycholog.