Lenka se ptá:

Som s priatelom asi dva roky, ja mam 28 rokov, on 29. Nebyvame spolu, on zije u rodicov ja v prenajatom byte. Akukolvek moju snahu o diskusiu o spolocnom byvani odbije tym, ze je este zavcasu o tom hovorit. Rozhodla som sa, ze si kupim 1-izbovy byt, na co mi vycital, ze s nim neratam do buducnosti. Navrhla som mu, nech sa teda prida a kupime si byt spolu. Povedal, ze si to nemoze dovolit (nemyslim si, ze je to pravda, ma normalny prijem). Vycita mi,ze ho tlacim do niecoho, co on nechce. Zacinam pochybovat o tom, ci ma tento vztah nejaku perspektivu. Mam pocit, ze nie je schopny prevziat ziadnu zodpovednost. Co sa s tym da robit? Dik za odpoved.

Ahoj Lenko, s timhle asi nic jineho, nez si to poradne vyrikat. bud bude myslet na budoucnost a prida nejakou korunku k bytu (at uz hypoteku nebo hotovost), nebo at Vam nekeca, jaky byt si chcete koupit. Ale uprime, ja jsem stejnej;-)