Magdaléna se ptá:

Dobry den, rada bych znala nazor muze a jeho pripadnou radu. Jsem 20 let vdana. Meho muze jsem vzdy podporovala v budovani jeho kariery, protoze se mi to libilo a pripadalo spravne. Muz umi vydelat penize, zije s nami pestry zivot a stara se o rodinu zvenci.(Nedela ovsem zadne domaci prace.) Oba mame vysokoskolske vzdelani. Pracovala jsem 17 let ve skolstvi a starala se o rodinu a deti. On pracoval od rana do vecera a nemel temer zadne mimomanzelske vztahy. Dnes je na prestiznim miste a ja tretim rokem v domacnosti, protoze jsem ho nasledovala i do zahranici, kde jsem kvalifikovanou praci nesehnala a bylo to lepsi pro fungovani rodiny. Bohuzel muj pohar trpelivosti spravne manzelky prave pretekl. Manzel mi chatra pred ocima, ma sexualni a psychicke problemy a porad se uzira, kdo dostal vyssi odmeny a lepsi pozici. Vubec neni schopen nejake empatie do me situace a postaveni v rodine a spolecnosti. V posteli jsme resili nejcasteji jeho ruzne pocity krivd a zneuznani, casto mnoho hodin, coz jsem letos razne odmitla. Misto, abych se ale chovala racionalne, pomohla mu, nasla si sama praci a zacala se seberealizovat, hledam si milence a premyslim, jak vlastnimu muzi ublizit, utratit penize, ktere vydela. Brzy nastupuje opet do nove prace na vyssi post, coz me strasne rozzlobilo a moc jsem ho prosila, at to nedela, ale on vubec nechape, co mi vadi na novem aute a vyssim platu. Neumim rici, jestli ho mam rada a on me. Je na me urcite zavisly, potrebuje me zazemi. Ja mam v sobe mnoho negativnich emoci, ktere neumim potlacit

Podle mně se Váš manžel snaží udržet dosaženou životní úroveň nikoli proto, že ho to baví, ale proto, abyste nestrádali vy - jeho rodina. Zkuste se na věc podívat jeho očima - očima uštvaného člověka uprostřed dravého nepřátelského prostředí. Bojuje den co den tak říkajíc o holý život. Jediné jeho bezpečné místo je jeho doupě - tedy domov. Tam chodí vždy "natankovat". Načerpat sílu. Tak co to zkusit jinak? Proč se mu mstít? Zač? Neodsuzuji vás za milence. Jen mi to nepřipadá ani praktické, ani fér. Manžel si v tom fofru asi milenku dopřát nemůže. Nevím - nepochopil jsem za co se mu vlastně mstíte. Že má práce plnou hlavu? To souvisí zřejmě s jeho pocitem sebeobětování se za rodinu. Možná, že když mu ukážete, že ty peníze nepotřebujete, že jich vlastně tolik neutratíte, že se tím vytvoří jakýsi finanční polštář bezpečí a on se bude cítit bezpečněji. Rezerva na horší čas. Možná pro něj pak peníze poněkud devalvují, protože mu přestanou tak rychle ubývat. Přirovnal bych to ke krmení mláďat. Když mláďata přestanou tolik jíst, rodič shánějící jim potravu přestane být tak ulítaný. Na jejich obživu stačí méně. A on přece nechce hromadit potravu, ale uživit rodinu - to je ten cíl. Na břemeno živitele rodiny je zdá se sám. Má pocit, že pokud vypadne z toho kolotoče, budete strádat a opustíte ho a to on nechce, protože Vás miluje. Alespoň podle toho, co jste popsala mi to tak připadá. A miluje vás natolik, že je ochoten za vás si zničit zdraví či vypustit duši. Zkusila jste se na to podívat jako na důkaz lásky k Vám? Nemohu Vás nutit, abyste ho milovala stejně. Jen se nad tím zamyslete a vzpomeňte dříve, než opět něco uděláte. Víte já považuji partnerství za cosi víc, než jen soužití dvou lidí pod jednou střechou. Je to o vzájemném doplňování se. V bibli se píše (nejsem registrovaný věřící) krásné přirovnání o tom, že muž je teprve tehdy celým člověkem, když sobě najde ženu. Pak splynou spolu a budou jedno tělo a jedna duše. Pokud Vás rozčiluje jeho snaha o zabezpečení rodiny a vydělávání peněz, pak mu to zkuste říct do očí! Prokažte a vypočítejte mu, že ty peníze nepotřebujete. Že je umíte ušetřit. Vyjít s daleko menší částkou. Že je pro Vás důležitější, když bude častěji doma. Že se na něj těšíte, až přijde domů. Že na něj čekáte s večeří a milým slovem. A věřte - načerpá li z takového zázemí energii a nebude-li jako dosud vymačkaný, jako citrón, projeví se to i ve vašich intimnostech. Toto je můj pohled muže. Nečiním si nárok na jediný pravdivý výklad. Zde je má rada - vaše je volba!