Markéta se ptá:

Milí pánové, potřebovala bych hrozně nutně poradit. Jsem už ze svého chování opravdu strašně zoufalá. Je mi skoro třicet let a jsem příšerná žárlivka. Jenže problém je v tom, že já žárlím i na nahé ženské v televizi, novinách, časopisech. Když se s partnerem díváme na nějaký film, objeví se tam obnažená žena, tak začnu být úplně nepříčetná. Trpím takovou představou, že se mu ta žena líbí víc než já, že ji si prohlíží a mě si nikdy takhle neprohlížel. Cítím se v takové situaci strasně. Prostě mám pocit, že ji by chtěl víc než mě. Udělám vždycky scénu. Je to strašně nepříjemné pro něj a pak i pro mě. Pak mě to moc mrzí, lituju svého chování, ale to už je pozdě... Přítel je z toho strašně nešťastnej, říká mi, že se mu libim, ale že se jen prostě dívá na film a přece nezavře oči, když se tam něco takového objevi. Potřebovala bych radu, co mám dělat. Pánové, řekněte mi z vlastní zkušenosti... Co se vám honi hlavou, když se na obrazovce nebo při čtení časopisu objeví nahá žena? Co si řeknete? Na co myslíte? Srovnaváte ji se svou partnerkou? Moc by mi to pomohlo. Děkuji. PS: Ještě myslím, ze bych měla napsat, ze nejsem ošklivá ženská. Jsem štíhlá 170cm vysoká bruneta s dlouhými vlasy, pevnymi prsy... Jsem prostě hezká ženská. Ja to vim... O to víc nechápu své chování. Možná je to práce pro psychologa :-(

Márkéto, první a nejdůležitější krok jsi už udělala: uvědomuješ si, že máš problém a umíš ho pojmenovat. Mám ale obavy, že tady Ti nikdo radu opravdu kromě psychologa nedá. Obrať se na něj, vždyť to není ostuda, naopak, znamená to, že jsi na výši a chápeš, že některé problémy prostě sama vyřešit nemůžeš. To nedokáže nikdo z nás... Dojdi si k němu co nejdříve. Uvidíš, že nebudeš litovat...