Markéta se ptá:

Milí pánové, potřebovala bych hrozně nutně poradit. Jsem už ze svého chovní opravdu strašně zoufalá. Je mi skoro třicet let a jsem příšerná žárlivka. Jenže problém je v tom, že já žárlím i na nahé ženské v televizi, novinách, časopisech. Když se s partnerem díváme na nějaký film, objeví se tam obnažená žena, tak začnu být úplně nepříčetná. Trpím takovou představou, že se mu ta žena líbí víc než já, že ji si prohlíží a mě si nikdy takhle neprohlížel. Cítím se v takové situaci strasně. Prostě mám pocit, že ji by chtěl víc než mě. Udělám vždycky scénu. Je to strašně nepříjemné pro něj a pak i pro mě. Pak mě to moc mrzí, lituju svého chování, ale to už je pozdě... Přítel je z toho strašně nešťastnej, říká mi, že se mu libim, ale že se jen prostě dívá na film a přece nezavře oči, když se tam něco takového objevi. Potřebovala bych radu, co mám dělat. Pánové, řekněte mi z vlastní zkušenosti... Co se vám honi hlavou, když se na obrazovce nebo při čtení časopisu objeví nahá žena? Co si řeknete? Na co myslíte? Srovnaváte ji se svou partnerkou? Moc by mi to pomohlo. Děkuji. PS: Ještě myslím, ze bych měla napsat, ze nejsem ošklivá ženská. Jsem štíhlá 170cm vysoká bruneta s dlouhými vlasy, pevnymi prsy... Jsem prostě hezká ženská. Ja to vim... O to víc nechápu své chování. Možná je to práce pro psychologa :-(

Milá Markéto, před časem jeden můj kolega, který čelil podobným námitkám ze strany manželky, prohlásil: i když jsem se rozhodl držet dietu, tak to ještě neznamená, že si nemůžu prohlédnout jídelní lístek... A taky tím nemyslel, že by si takové "jídlo" objednal. Vaše představa, že se ta žena Vašemu partnerovi líbí více než Vy, je jen a jen Vaše. Asi jako většina (možná všichni..) mužů, tak i já se velice rád podívám na fotografie i videozáznamy, kde vystupují nahé ženy, neznamená to pro mne nic víc, než podívaná na něco pěkného, hezkého (a třeba i lákavého a vzrušujícího). Jste si vědoma své krásy a to je dobře. Pokud si myslíte, že si Vás partner málo prohlíží - no tak se mu prostě ukažte! Vezměte si to nejvzrušivější prádélko a předveďte se mu v celé své kráse, můžete mu ukázat třeba i striptýz, spoustu mužů to vzrušuje (zrovna mě ale moc ne, připadá mi to strojené a raději svlékám partnerku sám ;-))). Ty ostatní ženy - to jsou jen obrázky a dejme tomu se jedná o určitou část umění pro dospělé a přece byste nežárlila třeba na sochy od Michelangela. To je přece to samé. Ty ženy, které se tam zobrazují, nikdy nebudou milovaným objektem v náruči Vašeho partnera a pro Vás nepředstavují žádnou formu nebezpečí či ohrožení. Copak Vy sama se ráda nepodíváte na pěkného mužského, třeba na atleta nebo nějakého "dobře vybaveného" anebo prostě jen sympaťáka? Je to pro Vás impuls k tomu, abyste jej vyhledala a zkusila si s ním něco začít? Asi ne, viďte? Možná jej s partnerem sice fyzicky srovnáte, ale asi to nikdy nebude důvod, abyste si partnera přestala vážit a přestala jej mít ráda. A na Vaši otázku, co se nám honí hlavou a na co myslíme, odpovím za sebe: Myslím si: Jo, je to pěkný... Ale přesně tohle si řeknu i ve chvíli, kdy vidím poslední model Ferrari: Jo, je to pěkný. Ale pro normální život naprosto nepoužitelný, jako frajeřinka dobrý, ale co s tím... Na Vašem místě bych si s tím jednoduše nedělal hlavu a pokud Vás to tolik trápí, můžete zkusit i toho psychologa, snad možná i zkusit vybrat mezi psychologem a psycholožkou - muž nebo žena budou třeba mít rozdílné metody a také Vám může podvědomě vyhovovat jen některé pohlaví psychoterapeuta. A nakonec: žádná kaše se nejí tak horká, jak se uvaří. Hodně štěstí.