Eva se ptá:

Dobrý den! Potřebuji poradit. Jsem 3 roky vdaná, 2 roky před svatbou jsme spolu chodili a máme 3-letou holčičku. 3 roky se manžel vyhýbá sexu, do té míry, že jsme se spolu naposledy milovali den po svatbě, to je více než před 3 lety. Nejdříve to vysvětloval mým těhotenstvím (což jsem chápala, to se chlapům stává), potom přítomností dcery v ložnici a teď je údajným důvodem to, že mu pořád nadávám. Nadávám ale jako každá ženská, prostě obvyklé spory mezi chlapama a ženskýma (probírala jsem to s kamarádkama a všichni řeší podobné spory, ovšem na sex to vliv nemá u nikoho). Manžel si společný sex nahrazuje p*rno-filmy, časopisy a smskováním s jinými ženami. Nejvíc mi na tom všem ale nevadí ani tak absence sexu - na to si člověk zvykne, ale jeho lhostejnost a nezájem o to, že se trápím a že vztah není takový, jaký by měl být. Dokonce kdybych s ním na toto téma nazačínala mluvit já, vůbec by to neřešil. Kdybychom neměli dítě, dávno bych už vztah ukončila, ale kvůli malé se chci ještě pokusit... Děkuji.

Milá Evo, vaší první zodpovědností vůči vám samé je: Život prožít. A to důsledně a důkladně. To co teď děláte, je zřejmě jen přežívání. Pokud nejste nějakým náboženským sdružením vázáni k sexuální zdrženlivosti, tak se nezdržujte. Stejně jako každý jiný, máte i vy právo na plný život. Já osobně bych si asi život bez sexu nedokázal představit (proto taky žiji zde a ne v Tibetu). Domluvte se s vaším partnerem, jestli je možné něco změnit (a buďte připravená, že zřejmě bude chtít změnu po vás), a pokud ano, pak to udělejte. Zkuste to. Pokud je ovšem smířen s tím, že změna není zapotřebí, tzn. i nadále bude sledovat p*rnofilmy s nadějí, že na konci některého z těchto filmů uvidí svatbu, je třeba začít žít naplno bez něj. Vadit mu to určitě nebude, zvlášť, když mu necháte doma nějaký nový film. Vám to taky vadit nebude, zažijete spoustu příjemného vzrušení. S přáním všech dnů skvělých