Niki (20-30) se ptá:

Dobrý den, s přítelem jsem již pátý rok. Z toho třetí rok spolu sdílíme domácnost. Náš vztah byl z počátku super, nyní už druhým rokem samý problém. Vše u nás funguje tak, že když to nevyřeším já, nic se neděje. Posílám platby, řeším problémy - i ty přítelovi soukromé. Když se něco v bytě rozbije a požádám ho o opravu, pořád se jen na něco vymlouvá a nakonec mi vynadá ať si to udělám sama. Další věc je, že nevydrží den doma bez alkoholu. Prostě buď musí jít do hospody (kam však nechce sám, ale prosí mě ať jdu také), nebo si koupí domů pivo či víno. Chápu, pivo a chlapi patří k sobě:-), ale nechápu situaci, kdy třeba má úplně dost, motá se, sotva mluví a pořád si obědnává další pití. Když ho konečně přemluvím, abychom už šli domů, tak se naštve, ale jde. No a první co udělá po příchodu domů je, že hledá co se tam dá ještě vypít. Já se také ráda napiji, ale při posezení s přáteli, když je zábava. Je pro mně nepochopitelné, proč má potřebu pít ještě doma, když už má dost? Proč? Vzhledem k tomu, že je třeba půl jedenácté a ráno vstává do práce? Přijde mi to prostě na hlavu padlé, jelikož normálně lidi pijí dokud je zábava, pak se rozpustí parta, lidi jdou domů a spát. On se musí ještě dorazit. S tím je spojená další věc - po příchodu domů, ve stavu kdy není úplně na mol, ale je 'připitý', začne mi okamžitě vyčítat, že mám velká prsa, že mi na ně celou dobu u stolu každý civěl. Že se po mně kluci koukají, že mě ten a ten chce a podle našich pohledů už jsme spolu něco měli. Prostě jak blázen, žárlivec. Vzhledem k tomu, že on je dost na ženské a jakmile je možnost s nějakou prohodit řeč, bez váhání to udělá mě tohle dost mrzí, jelikož já ho za to nepeskuji. Po těchto výčitkách o nevěře si nalije další alkohol - většinou víno, či pivo a pak po mně chce sex. Začne mě hladit a sahat mi na intimní místa, což mě v takovém stavu přímo odpuzuje. Párkrát se stalo, že se přiopilý snažil o sex a bylo z toho akorát to, že mu 'nestál' a stále chtěl pokračovat. Já už jsem ale v tu chvíli nic necítila a neměla nejmenší chuť v takově 'šaškárně' pokračovat a řekla mu, že to nemá smysl, že si takhle sex nepředstavuji (za střízliva je vše v pořádku). A pak to začalo - řval na mě, že mám někoho jiného, proto že s ním nechci spát. Nedá se mu vysvětlit, že s ním nechci spát kvůli tomu, že je ožralý a zase mu 'to' nepůjde a bude pak vyčítat mě, že je to mou vinou. Dost jsem se tímhle v sexu zklamala, vím, že mu prostě 'nestojí' když pije, jinak je to vše v pořádku. Ale on mi řekne, že to není pravda, že mu nestojí mojí vinou - mám se prý víc snažit. Dost mě to mrzí a od těchto incidentů nemám na sex chuť už ani když je střízlivý. Líbí se mi když mě hladí, ale jakmile naznačí, že by chtěl sex, zhnusí se mi. Od toho se dále vyvíjejí naše stále častější hádky, on mi vyčítá, že s ním nespím, že se doma nudí, apod. Přitom on je pasivní, o nic nemá zájem. Baví ho jen jeho koníček - auta a motorky. A hospoda. Když se chci věnovat svým koníčkům, tak má milion keců proč jsem mé koníčky špatné a nudné. Vše se dělá pořád podle něj. Je toho moc, nedá se to vše vypsat. Celkově jsme se chtěla aby mi na toto odpověděl někdo cizí a mohla to příteli ukázat, aby si konečně uvědomil, že takhle tedy nee. Děkuji

Kořen Vašeho problému leží, jak se mi z Vašich slov zdá, v alkoholismu Vašeho partnera. Toto by se rozhodně mělo léčit a to na odborné úrovni. Alkoholismus zjevně ovlivňuje jeho chování, které Vám vadí, neboť za střízliva je to v pořádku. Nic jiného nepomůže, než léčba. A pokud se léčit nezačne, nebo nepřestane pít sám (což v tak pokročilém stádiu jak popisujete asi nebude možné), sbalit kufry a rychle pryč a co možná i nejdál. Určitě by neškodila i manželská poradna, protože statisticky v prvních pěti letech společného soužití ve většině vztahů dochází k vážnějším problémům, které se ovšem ve většině případů dají vyřešit. Držím Vám palce!