Marssi se ptá:

Uz je to + - dva roky zpatky, nasla jsem si 'milence', uplna nahoda. Je tady jedno ale, ... je o 18 let starsi. pul roku to bylo fakt jenom o 'tom', nez to zaclo byt trochu vic.... to jsme videli oba. Nebo jsem to videla jenom ja ? Tak trochu nam to 'ukaplo' , a on me na to rika : Kdyz to das pryc tak se videt budem, a kdyz si to nechas, tak se videt nebudem. To si myslel ze me premluvi, ze to dam pryc a pak jeste budu mit na neho chut ? Myslim ze to vsechno znicil uz od podstaty tady tim vyrokem. Ted mam doma mesicniho prcka. On me na to rekl, ze platit na neho bude i bez soudu... ale rekl me, ze ho nechtel a ani videt ho nechce a ze zit semnou nebude. Ja nikoho nenutim, ale nechapu proc me nechce ani videt, kdyz vlastne po nem nic nezadam - takove to, aby se zajimal ap. Proc si nemuzem jit uzit tak jak driv..zajit si na kafe, a videt se jenom obcas... Kdyz nahodou budu met hlidani. To prece nema se spolecnym zitim co delat. A dalsi vec, to me jako veri, ze ten malej je skutecne jeho, kdyz ho ani nevidel a plati na nej ? Ted se muzu tak leda domnivat, ze jsem mu delala akorat madracku - to jsem mu i rekla, tvrdi, ze to tak neni. Tak kdyz to tak neni, proc se nechce videt, a neodepise mi ani na smsku. Akorat mi pak napise dotaz, jestli uz mi prisly na ucet penize. By se na tom nasem " vstahu" nic nezmenilo... Je urazeny ? to si muzu akorat domyslet. Me by zajimalo co si mam o tom jeho pocinani myslet? Castejsi je prece to, ze chlap neplati a decko videt chce... Prece je to furt lepsi, jak kdyby nekdo umrel... Dekuji za odpoved

Souhlasím s Tebou, milá Marssi... Dítě není hračka, aby se jen tak "odhazovalo", dávalo pryč, jako papír od nanuka... Taky souhlasím, že tomu svým výrokem, resp. postojem Tvůj milenec nepomohl. Ovšem víš sama, že ten vztah od začátku nebyl postaven u vás obou na těch správných základech. Na základech, na kterých se mají rodit děti. Otec Tvého dítěte má evidentně jiný názor na děti, resp. minimálně na dítě vaše společné... Proč si nemůžete "užít"? Ty si máš stále chuť užívat s člověkem, co Tě žádal si dítě vzít ? Proč o to nemá zájem on? Myslím, že se stejně svého dítětě "bojí"... A tedy i Tebe, jako osoby s ním spojené... Snad je citově nevyzralej? Ohledně peněz od něj na dítě bych stejně na Tvém místě se raději pojistil soudním rozhodnutím. Dnes zítra může názor změnit... A ty jej budeš vychovávat ze svého minimálně 18 dalších let... S ním - nebo bez něj to se zdá pravděpodobnější... O jakém vztahu to mluvíš? Podle toho, jaks to popsala to bylo skutečně jen o tom milování, ne? Když se nemá k dítěti, o mnoho více bych teď od něj už nečekal, býti na Tvém místě... Když zlyhal v tom základním, postavit se svému otcovství čelem - co bys od něj ještě očekávala? Myslím, že tam není co řešit... Jakkoliv náhodně (nebo úmyslně) jsi otce svého dítěte zvolila, asi to nebyl ten pravej... O mnoho více dle mého názoru už z něj další Tvojí akci "nevyžmýkáš"... Ať již pochopení, nebo city... Myslím, že dnes můžeš být ráda, že má alepsoň zájem na to dítě platit... Ale kdo ví - možná časem přijde i na to, že dítě je něco, jako on, jen v malém vydání, jeho prodloužená ruka do budoucnosti prostoru a času, a pak se k němu otočí čelem... Zejména, pokud je to jeho první dítě. A bez ohledu na to, jeslti je starší o 3 nebo 20 let, od Tebe... Rád bych Ti to přál, aby ta změna v něm nastala...