Tereza (20 - 30) se ptá:

Dobrý den, je mi 27 let, příteli 35 a jsme spolu už skoro 1 rok. Náš jediný problém je, že se mnou můj přítel skoro vůbec nechce spát. Asi po 6 měsících našeho vztahu (a každodenním sexu) frekvence klesla na 1x týdně. Já vím, nic nenormálního, ale po pár měsících vztahu přece jen trochu smutné. Nyní je to max. 1x za měsíc. Přítel o tom vůbec není schopný mluvit. Nejdříve tvrdil, že to tak není, že si snad dělám čárky nebo co, pak, že bych já měla být víc 'agresivní', pak přece, že já jsem nachlazená, že já mám menstruaci a další výmluvy.... Po pár rozhovorech jsme se dopracovali k tomu, že prostě nemá chuť.Že není momentálně spokojený sám se sebou (trochu přibral, takže už není tak strašně vychrtlý a jeho budoucnost ve firmě momentálně není úplně jasná. Tvrdí, že se mnou to nemá nic společného, že mě hrozně miluje. Nevím co si o tom mám myslet, že je chlap, který to prostě nepotřebuje (žádného takového jsem zatím nepotkala, vždy jsem to naopak byla já, kdo občas říkal dnes ne) nebo krize středního věku ?? Snažím se mít pochopení, ale strašně mě týrá ten pocit, že po mě netouží. Před pár dny jsem od něho odešla, i když ho miluju. Ne proto, že se mnou nechce spát, ale že se mnou není schopen komunikovat. Řekne jen, že k tomu už nemá víc co říct, že už vše řekl. Ať už toho nechám, že to nervuje. Tečka, debata u konce. Asi by v té chvíli stačilo, obejmutí. Ale on začně být hned naštvaný. Když něco řeknu,chci slyšet jeho názor, řekne, jo, když myslíš. Dokonce se ironicky usmál.. Což už pro mou hrdou povahu bylo příliš. Nechci ho opustit, snažím se ho pochopit. On říká, že mě miluje, že je se mnou šťastný. To, je sice strašně hezký, ale, že já jsem nešťastná (každý večer usínat sama v posteli je vážně ubíjející, i spát se mnou nejde alespoň občas dřív, protože on přece ještě není unavený) už ho asi nezajímá. Trochu sobecké, nemyslíte ?

Milá Terezo, nastínila si tu hodně problémů. Kde začít? Bylo by vhodné zjistit, jestli opravdu má nižší potřebu sexu, nebo je to jen indispozice a to právě kvůli problémům v práci. To by si chtělo vyjasnit jako první, protože tě to asi trápí nejvíc, jak tady píšeš. Za druhé, komunikace mezi mužem a ženou je obecně komplikované a jak se tak říká, tak oba jsou z jiné planety. Zkus si o tom něco přečíst, literatury je dost. Muž obecně nerad tolik řeší jako žena. Muž radši rovnou koná. Jestli moc řešíš, máš k tomu sklony, vyvaruj se toho, ale to se jen dohaduji. Když žena moc řeší, muž zuří :) A že bys chtěla obejmout? Tak mu to řekni a nespoléhej, že mu to dojde, protože nedojde, je z jiné planety. Jestli je sobecký? Není to opravdu tím, že má problémy? Jestli problémy nemá, tak má asi menší potřebu sexu, nebo jen už tolik nevzrušuješ, jako na začátku. Důvodů může být milion. Tady musí nastoupit komunikace, pokud je jí schopen. Jestli ne, asi bych uvažoval o rozchodu. Jak říkám, první je komunikace. Nevytvářej si dohady.